Tento rok jsem navštívila Lucembursko. Nikdy jsem to neplánovala, vždy jsem si tento stát představovala jako velkou nudu, něco malého a nepatrného. Mýlila jsme se, a jsem vděčná náhodě, že mne tam přivedla.
Kolik to stojí?
Doposud bylo Lucembursko nejdražším státem, ve kterém jsem kdy byla. Cibule za 3 Eur za kg. To je síla!
Cesta stojí různě. Záleží na tom, kterého dopravce zvolíte. Levné letenky tam asi neseženete. Nejlevnější cesta je autobusem. Nejkratší cestu nabízí RegioJet a trvá 9,5 hodiny. Autobus jede směrem do Londýna, takže cesta tam nebude žádná pohádka. Praha-Londýn je neuvěřitelně populární destinace. Autobus je strašlivě přeplněný a na těch skoro 10 hodin určitě jen tak nezapomenete. Koupila jsem si jízdenku ve slevě, jinak zpáteční stojí 2000–3000 korun.
Hotel byl též nejdražší v mém životě. Porovnala jsem si ceny na airbnb (tu koncepci nemám ráda), a nic tam nevyhrajete, takže jsem zvolila hotel. Stál 130 Eur za noc. Jde o čistý pokoj. Ale tady veškerý komfort končí. Starý nábytek, který zažil lepší časy ještě před 40 lety, okna která nelze otevřít, atd.. No jo, byl to nejlevnější hotel, který jsem našla.
Jelikož cesta trvala skoro 10 hodin a dorazili jsme tam ve 3 ráno, v předvečer jsеm se domluvila s hotelem, že se nastěhujeme ve 4 ráno. Doplatili jsme dalších 80 Eur za polovinu dne. Ale toho vůbec nelitujeme, to bylo nejlepší, co jsme pro sebe v této situaci mohli udělat. Po dlouhé cestě jsme se pořádně vyspali a šli si prohlédnout hlavní město Lucemburk.
Oběd v centru města stojí 20 Euro, káva 5 Euro, jeden veganský burger vyjde na 6,5 Euro, kopeček sorbetu pak 2,5 Euro.
Strava je tam příliš drahá a zázračně nechutná.
Den první
Lucemburk
Lucemburk je malé město. Jeden den vám bohatě stačí. Prošli jsme ho pěšky celé, přičemž jsme ušli 25 km.
Město leží ve 3 úrovních, ale technicky je řešeno brilantně. Všude kolem jsou rychlostní výtahy a supermodelní lanovky.
Čistota. Tak čisté město jsem nikdy neviděla. Asi ho v noci myjí s mýdlem (v noci jsme šli z nádraží, nikdo nic neuklízel).
Renovace. Ve městě skoro nejsou domy, které by neprošly kompletní rekonstrukcí. Celé město je jako muzeum architektury.
Ekologie. Městské autobusy jezdí na elektřinu. Dobíjejí se na zastávkách.
Technický pokrok. Tak vyspělou zemi z technického hlediska jsem dosud nenavštívila. Ultramoderní tramvaje, futuristická lanovka, všude jsou výtahy, ekologické autobusy. Všechno se zdá hodně promyšlené, komfortní, jednoduché.
Finanční bohatství. Navštívila jsem skoro stovku měst po celé Evropě, ale nikdy jsem neviděla tak bohaté lidi, jako zde. Důchodci, jdoucí do domů pro seniory jsou oblečeni do YSL, většina rodin ve městě, zdá se, má chůvu pro děti, která je všude pronásleduje. Zázračně drahá auta, neuvěřitelně udržované zahrady, domy, hřiště atd.
Rasy. Vyrůstala jsem v “bílé” zemí a žiji v “bílé” zemi, proto jsem si asi všimla, že Lucemburk je nejvíc multikulturní a multirasové město, které jsme kdy viděla. Všichni lidé jsou tu jako jediný organizmus, ale všichni jsou i různí. Město osídlilo 155 národností.
Architektura tu přímo úžasná, není podobná většině známých evropských měst. Město je svérázné, dynamické, ale v mnoha ulicích klidné, bezpečné bez ohledu na to, že v noci tu prodávají trávu a všude kolem jsou prostitutky. Běžný noční i denní život se v tomto městě hodně liší, ale stejně jsem se cítila v bezpečí.
Ceny. Tak ty ceny koušou. Místní výrobci jídla skoro nejsou, všechno se dováží z Francie a Německa. Francie umí být drahá, ale Lucemburk tento závod rozhodně vyhrává. Prodejna s bio zeleninou a ovocem mi způsobila šok. Vodní meloun stojí 20 Eur za kg, 125 gramů malin vás vyjde na 7 Euro. Byla tam fronta přes celou prodejnu, všichni tam s radostí nakupovali. My jsme vyfotili ty cenovky a co nejrychleji utekli, aby i nás nechytla ta vlna „shopoholismu“.
Jazyky. Všichvi v celé zemi mluví 4 jazyky: anglickým, lucemburským, francouzským a německým. To je teda síla. Všichni bez výjimky. Angličtina je perfektní.
Řekla bych, že Lucembursko byl druhý největší cestovatelský zážitek mého života po Marseille.
Druhý den
Vianden
Ráno jsme se vzbudili a šli na hlavní nádraží (bydleli jsme jen 7 minut odtamtud). Chystali jsme se jet do Viandenu, což je malé lucemburské město, známé svým hradem. Na informacích nám nejen vše vysvětlili, ale i napsali, jak se tam dostat. Čekalo nás i první a jediné cenově příjemné překvapení. Jízdenka na celý den po celém státě stojí jen 4 euro.
Jeli jsme vlakem, pozorovali pohádkové vesnice, jako z roztomilého kresleného filmu. Vlak byl nečekaně velice starý a olezlý.
Pak jsme pokračovali autobusem. Ten byl nádherný, úplně nový, elektrický, a také tam byl odpadkový koš, což nás pobavilo. Začínali jsme chápat, proč je v tomto Velkovévodství tak čisto.
Spletli jsme si zastávku a vystoupili o dvě dřív, než jsme měli. To byla báječná náhoda, protože jsme měli možnost zažít krásnou přírodu této pohádkové země. Za 30 minut jsme dorazili do Viandenu. Neuvěřitelně útulné město. Všude jsou květiny, čistota, bezplatné ideálně čisté záchody.
Byla tam i lanovka, která stála 4 Eur a odvezla nás skoro ke hradu. Na konci lanovky na nás čekala rozhledna a restaurace. Všechno to bylo jako v pohádce. Neuvěřitelně čistý vzduch, hodně zeleně (mnohem více, než kde jinde), staré hrady, romantické vesnice.
Do města jsme se vrátili až večer a jeli jsme do nové městské části, která se skládá z nejdůležitějších instituci celého státu a nejen jeho, jelikož Lucemburk je oficiálně jedním ze třech hlavních měst Evropské unie, tak pro celou EU. Byla tady univerzita, Evropský soud, Filharmonie, Obchodní centrum a budova sekretariátu Evropského parlamentu. Byla neděle večer, byli jsme tam úplně sami. Ve zprávách jsme toto místo vždy viděli jinak, obklopené politiky v drahých oblecích. Velice moderní městská část, jako z filmu o budoucnosti.
Pak jsme se vrátili do hotelu pro své věci a šli na nádraží. Autobus měl zpoždění 30 minut, přijel poloprázdný. Dál už nepamatuji nic, spala jsem 10 hodin v kuse, naplněna emocemi a únavou. Vystoupili jsme v Praze, přišli domů a spali celý den. Pak jsme se dívali na naše fotky a ukládali si své vzpomínky.
Vášnivě doporučuji tento stát k návštěvě. Naprosto perfektní, i když docela drahý výlet na 2 dny. Úplný odpočinek, radikální změna atmosféry, spousta emocí. Měla jsem pocit, jako bych tam strávila celý týden a naplno jsem si odpočinula.
