Život v listopadu

Tak nějak jsem přežila velice těžké období, některé problémy skončily, další začaly, ale to je koloběh života, nedělám si s tím starosti.

Můj příbuzný dopadl dobře. Opakované vyšetření ukázalo, že problém je mnohem menší, než jsme si na začátku mysleli. A to znamená, že život je krásný a veškeré ostatní problémy jsou jen cestou k poznání sebe a svých vlastností.

Za minulý měsíc jsem navštívila několik míst, o která se s vámi chci podělit:

Bazar nádobí

Prodávají tady většinou nádobí, dekorace a obrazy. Toto není bazar, ale muzeum českého umění. Občas se tam také vyskytuji předměty se zahraničí. Bazar sídlí v několikapokojovém bytě a strávila jsem tam skoro hodinu, aniž by něco koupila. Nechtěla jsem do bytu něco vybírat bez Alexe. Nejlepší sbírka starého nádobí, jakou jsem kdy viděla. Perfektní stav úplně všeho, ceny jsou většinou poměrně nízké. Seženete tady vánoční baňky, koule, nádobí, hračky a vynikající obrazy. Některé kousky patří do drahého a výjimečného antikvariátu.

Bazar P & J

Adresa: Anny Letenské 1240/2, 120 00 Praha 2-Vinohrady

------------

Výstava Dalího

Navštívila jsem výstavu všemi oblíbeného blázna. Jeho umění tak křičí, že opravdu byl blázen, ale geniální a nepodobající se žádnému dalšímu člověku.

Do Prahy dorazila fantastická a obrovská sbírka obrazů Salvadora Dalího, většinou byla představena pozdější díla. Unikátní, neomezený talent maluje v různých uměleckých směrech. Na výstavě uvidíte i fotografie Dalího, jak ho fotil český fotograf v Paříži. Výstava potrvá do konce března.

Galerie GOAP
Staroměstské náměstí 15, Praha 1

–––––––––––––

Wafflin

Toto je bistro, které podává wafle. Doporučili mi ho úplně všichni přátelé, na Googlu také mají vynikajicí recenze. Nevím co na to říct. Nejhorší jídelní zážitek mého života. Představte si, že pětileté dítě vám upeče wafle a namaže je úplně vším, co najde doma: drobky sušenek, čokoládovou pomazánkou, avokádem a polije různými sirupy. Přesně tak to vypadalo i chutnalo. Žádná nová chuť, žádná promyšlená receptura. Volíte si chuť sami, což hodně lidí považuje za přednost, ale dostanete neprofesionální kombinace podivných potravin, které chutnají velice dětinsky, jako když si američtí herci ve filmech stěžují, že museli na Den matek sníst přepálené snídaně, které ale s láskou udělalo dítě… Úplně takový pocit jsme měli s manželem. Nejsem žádná labužnice, ale doma za 10 minut upeču mnohem chutnější a levnější sušenky a budu z toho mít větší radost, než s Wafflinu.

Wafle jsou připravovány rukami číšníků, kteří nepoužívají ani rukavice. Přijímají peníze, vkládají je do kasy a za vteřinu se už zase hrabou ve vašem jídle.

Navíc žádná nová chuť. Ano, jsem vegankou a oni mají “spoustu” variací jak slaných, tak i sladkých waflí pro vegany. Ale žádné nové chuti tam prostě nenajdete. Nemají žádné domácí produkty, které vyrobili sami. Používají sušenky Oreo, které jsem jedla 200krát. Používají čokoládovou pomazánku s DMky, kterou jsem ochutnala už asi 1000krát, kaštanový krém s Albertu. Úplně veškeré potraviny jsou příliš známé ve světě pražských veganů. Klidně si sama doma namíchám Oreo s čokoládovou polevou a pomazánkou s DMky.

Pokud milujete neuvěřitelně přeslazený mix ovoce, polevy a sušenek, budou se vám líbit.

Podle mne wafle musí být domácí s unikátními domácími přísadami, které vytvořil profesionální cukrář, který tomu rozumí a chápe, jak fungují chutě, a jak se mezi sebou míchají. Není to to správné místo na wafle.

________________

Attrattivo

Obchod s oblečením, který jsem navštívila asi jen jednou v životě. Minulý týden jsem tam byla znovu. Vynikající i když trochu drahá móda pro mladé ženy. Stalo se mi to poprvé, ale já bych si koupila rovnou celou kolekci. Obvykle mi z celé sezóny padne do oka jen pár kousků. V tomto případě bych si rozhodně koupila 99% sortimentu. Vysoká kvalita látek, velice nadčasový střih, ale nad hranicí mých financí, které jsem většinou ochotna utratit za oblečení, protože pro mne není až tak důležité. Sukně stojí 1500 korun, svetr 2000, sako koupíte za 4000 korun.

__________________

Hašišbába

Na závěr vám mohu doporučit film, který mě moc pobavil. Jmenuje se Hašišbába. Jde o francouzskou komedii z roku 2012. Důchodkyně z předměstí Paříže sotva přežívá se svou penzí, tak ze zoufalství začne prodávat hašiš. Je docela agresivní rasistkou, a tak se během filmu a účastí v tomto nebezpečném byznysu začne měnit v osobnost, profesionála a babičku pro svého vnoučka. Film je nejen vtipný, ale má skvělou atmosféru. Ta znevýhodněná francouzská  předměstí si zrovna takto představuji. Dobrý film o tom, jak si obyčejný starší člověk úplně změní život, když už si myslí, že to nejde.

Jinak se těším na Alexovy narozeniny a 1.prosince, jelikož tento den obvykle zdobím stromek. Nemám vánoce tak moc ráda, jako miluji předvánoční atmosféru.

Outlety prodávají padělky

Tak je to oficiální. Outlety prodávají padělky. Nikdy jsem nebyla příznivcem outletů (zakoupila jsem tam za celý život zboží jen 3krát), ale vždy mně zajímalo, jak vlastně fungují, jak se může stát, že prodávají úplně stejné zboží o 20 až 70% levněji, než obyčejné prodejny.

Kanadský televizní pořad Marketplace odhalil pravdu, která už koluje internetem několik let. Nakoupili stejné zboží z outletu a z retaileru a porovnali ho. Pozvali na to i experty, módní asistenty a návrhářku. Rozdíl je tam tak obrovský, že nákupem v outletu vlastně nic nešetříte, ale platíte úplně plnou cenu za kvalitu, kterou nabízí, je totiž mnohem nižší, než u originálního značkového oblečení.

Oblečení pro outlety se vyrábí úplně jinde, a to v továrnách pro outlety. Nemají stejnou kvalitu látky a zpracování, jako originály. Vypadají podobně, ale nepatří do stejné skupiny.

Outletové oblečení má také svůj vlastní znak, a to je zobrazení dvou nebo tři diamantů přímo na etiketě. Ty diamanty znamenají, že oblečení bylo ušito ve fabrice pro outlety.

Celkem, jak ukázal můj osobní výzkum na iternetu, je ve světě hodně málo outletů, které prodávají to, pro co byly zamýšlené, a to je oblečení z předchozích módních kolekcí. Tak, kupříkladu, většinou jsou zákazníci velice spokojeni s pražským Luxury otletem, říkají, že tam prodávají originály, ale z hodně, myslím tím opravdu hodně starých kolekcí. Tak ze začátku 21. století. 

Existuje teorie, že oblečení má také “minimální trvanlivost”. Pokud roky leží někde na skladě, tak se ta látka začíná rozpadat, neopečovávaná kvalitním pracím práškem nebo aviváží. Tomu věřím. Kupříkladu, když v domě nikdo nežije, rozpadá se mnohem rychleji, než pokud o něj někdo pečuje, i když neprovede žádnou rekonstrukci, ale vytápí ho, utírá prach atd. Oblečení se ničí časem bez péče vlivem prachu a nečistot. Proto je vlastně také otázkou, zda je správně kupovat toto oblečení. Šaty od Dolce&Gabbana stojí v outletu 50 000, někde před 10 lety staly 150 000. Sice je to rozdíl – pokud vás láká drahé oblečení a o to se zajímáte – ale není jisté, že to oblečení je pořád kvalitní.

V Kanadě a USA několik skupin aktivistů už podnikají akce, jak zastavit hromadné klamání zákazníků v outletech. Dokonce některé americké značky už soud prohrály. Nesmějí totiž uvádět, že to zboží je ve slevě. Ono není ve slevě a navíc nikdy nebylo. Bylo vyrobeno pro outlet a má přesně tu cenu, pro kterou bylo navrženo. Jde o padělky, takže některé prodejny, které již soud prohrály, dál nesmějí uvádět dvě ceny, ale jen jednu – outletovou.

Pořád nechápu proč tato hnusná praxe pořád není zakázána v EU. Výroba padělků je trestným činem, ale značky samotné vyrábějí padělky na vlastní zboží úplně legálně a prodávají to všude. 

Sladký podzim

Tak tento podzim se nám povedl. Nemohu se neradovat z toho počasí. Užívám si procházky na úkor práce. Snažím se pracovat brzy ráno a večer, abych si užila teploučké počasí během dne. Tento týden jsem vyrazila na rande s Prahou minimálně pětkrát. Obešla jsem všechny ulice, na které jsem dávno zapomněla. Měla jsem nějakou takovou náladu, že se mi moc nechtělo mít společnost.

Před týdnem jsem strávila s kamarádem celý večer, hodně mi toho napovídal, a tak nějak mi to stačilo :). Zítra se mám sejít s kamarádkou. Také jsem objevila trošku podivný, ale velice pohodlný způsob komunikace s přáteli, kteří žijí někde daleko. Vyměňujeme se audiozáznamy, kde si povídáme jak se nám žije. Docela složité je jen tak promluvit přes Skype, protože každý tomu musí přizpůsobit svůj čas, ale při výměně audiozáznamů můžete mluvit kdekoliv, a poslouchat vaše přátele také. Ušetřím tak spoustu času a navíc si užívám vzdálené přátelství více.

Začátkem října jsem ještě trošku vyzdobila byt. Mám figurky ježků, houby a umělé oranžové listy. Také jsem si koupila nové svíčky Yankee candle s vůní “Brusinky na ledě”. Nedokážete si představit, jak voní ledové brusinky? To já také ne, zvlášť pokud svíčky objednáte v internetovém obchodě bez možnosti si je ovonět. Ale ta vůně je vynikající. Voní jako podzim a také jako zima, a navíc jako mix podzimu a zimy. Tak nějak zázračně. Yankee candles vyrábějí svíčky s různou intenzitou vůní. Tato patří do špičky – v řadě nejsilnějších.

Konečné jsme z Alexem také vyměnili okno. Kupovali jsme byt s malou prasklinou v okně, dostali za to poměrně velkou slevu. Pak jsme zavolali okenářskou firmu, přijeli, podívali se a řekli že ta prasklina nevadí, můžeme to nechat být. První rok to bylo v pohodě, ale minulou zimu už se okno začalo mlžit. Tak jsme tento rok opět zavolali stejnou firmu. Domluvili termín a čekali na zaměření velikosti okna. A pak se stalo něco zvláštního. Nepřijeli a nezvedali telefon. Uplynuly dva měsíce, a pořád nevím, co se stalo. Jestli se jim něco přihodilo nebo se na nás prostě jen tak vykašlali. Každopádně jsme pozvali jinou firmu. Transparentně, včas a velice kvalitně nám výměnu provedli. Výroba trvala 3 týdny, dorazili přesně, výměna proběhla přibližně během deseti minut. Jsem velice spokojena. V bytě je cítit větší teplo a rozhodně to nyní vypadá mnohem lépe.

Často něco peču, a přestože se snažím s vámi podělit o zajímavé recepty, vždycky mi to nějakou dobu trvá, než recepty odzkouším. Sdílím s vámi již upravené recepty, které jsem osobně dopracovala. Většina receptů má skvělou základní myšlenku, ale něco jim chybí. Výjimkou jsou profesionální recepty. Kupříkladu, když vezmeme webové stránky Jamiho Olivera, tak tam se s každým receptem prostě trefíte. U blogerů už to tak obvyklé nebývá.