Život v listopadu

Tak nějak jsem přežila velice těžké období, některé problémy skončily, další začaly, ale to je koloběh života, nedělám si s tím starosti.

Můj příbuzný dopadl dobře. Opakované vyšetření ukázalo, že problém je mnohem menší, než jsme si na začátku mysleli. A to znamená, že život je krásný a veškeré ostatní problémy jsou jen cestou k poznání sebe a svých vlastností.

Za minulý měsíc jsem navštívila několik míst, o která se s vámi chci podělit:

Bazar nádobí

Prodávají tady většinou nádobí, dekorace a obrazy. Toto není bazar, ale muzeum českého umění. Občas se tam také vyskytuji předměty se zahraničí. Bazar sídlí v několikapokojovém bytě a strávila jsem tam skoro hodinu, aniž by něco koupila. Nechtěla jsem do bytu něco vybírat bez Alexe. Nejlepší sbírka starého nádobí, jakou jsem kdy viděla. Perfektní stav úplně všeho, ceny jsou většinou poměrně nízké. Seženete tady vánoční baňky, koule, nádobí, hračky a vynikající obrazy. Některé kousky patří do drahého a výjimečného antikvariátu.

Bazar P & J

Adresa: Anny Letenské 1240/2, 120 00 Praha 2-Vinohrady

------------

Výstava Dalího

Navštívila jsem výstavu všemi oblíbeného blázna. Jeho umění tak křičí, že opravdu byl blázen, ale geniální a nepodobající se žádnému dalšímu člověku.

Do Prahy dorazila fantastická a obrovská sbírka obrazů Salvadora Dalího, většinou byla představena pozdější díla. Unikátní, neomezený talent maluje v různých uměleckých směrech. Na výstavě uvidíte i fotografie Dalího, jak ho fotil český fotograf v Paříži. Výstava potrvá do konce března.

Galerie GOAP
Staroměstské náměstí 15, Praha 1

–––––––––––––

Wafflin

Toto je bistro, které podává wafle. Doporučili mi ho úplně všichni přátelé, na Googlu také mají vynikajicí recenze. Nevím co na to říct. Nejhorší jídelní zážitek mého života. Představte si, že pětileté dítě vám upeče wafle a namaže je úplně vším, co najde doma: drobky sušenek, čokoládovou pomazánkou, avokádem a polije různými sirupy. Přesně tak to vypadalo i chutnalo. Žádná nová chuť, žádná promyšlená receptura. Volíte si chuť sami, což hodně lidí považuje za přednost, ale dostanete neprofesionální kombinace podivných potravin, které chutnají velice dětinsky, jako když si američtí herci ve filmech stěžují, že museli na Den matek sníst přepálené snídaně, které ale s láskou udělalo dítě… Úplně takový pocit jsme měli s manželem. Nejsem žádná labužnice, ale doma za 10 minut upeču mnohem chutnější a levnější sušenky a budu z toho mít větší radost, než s Wafflinu.

Wafle jsou připravovány rukami číšníků, kteří nepoužívají ani rukavice. Přijímají peníze, vkládají je do kasy a za vteřinu se už zase hrabou ve vašem jídle.

Navíc žádná nová chuť. Ano, jsem vegankou a oni mají “spoustu” variací jak slaných, tak i sladkých waflí pro vegany. Ale žádné nové chuti tam prostě nenajdete. Nemají žádné domácí produkty, které vyrobili sami. Používají sušenky Oreo, které jsem jedla 200krát. Používají čokoládovou pomazánku s DMky, kterou jsem ochutnala už asi 1000krát, kaštanový krém s Albertu. Úplně veškeré potraviny jsou příliš známé ve světě pražských veganů. Klidně si sama doma namíchám Oreo s čokoládovou polevou a pomazánkou s DMky.

Pokud milujete neuvěřitelně přeslazený mix ovoce, polevy a sušenek, budou se vám líbit.

Podle mne wafle musí být domácí s unikátními domácími přísadami, které vytvořil profesionální cukrář, který tomu rozumí a chápe, jak fungují chutě, a jak se mezi sebou míchají. Není to to správné místo na wafle.

________________

Attrattivo

Obchod s oblečením, který jsem navštívila asi jen jednou v životě. Minulý týden jsem tam byla znovu. Vynikající i když trochu drahá móda pro mladé ženy. Stalo se mi to poprvé, ale já bych si koupila rovnou celou kolekci. Obvykle mi z celé sezóny padne do oka jen pár kousků. V tomto případě bych si rozhodně koupila 99% sortimentu. Vysoká kvalita látek, velice nadčasový střih, ale nad hranicí mých financí, které jsem většinou ochotna utratit za oblečení, protože pro mne není až tak důležité. Sukně stojí 1500 korun, svetr 2000, sako koupíte za 4000 korun.

__________________

Hašišbába

Na závěr vám mohu doporučit film, který mě moc pobavil. Jmenuje se Hašišbába. Jde o francouzskou komedii z roku 2012. Důchodkyně z předměstí Paříže sotva přežívá se svou penzí, tak ze zoufalství začne prodávat hašiš. Je docela agresivní rasistkou, a tak se během filmu a účastí v tomto nebezpečném byznysu začne měnit v osobnost, profesionála a babičku pro svého vnoučka. Film je nejen vtipný, ale má skvělou atmosféru. Ta znevýhodněná francouzská  předměstí si zrovna takto představuji. Dobrý film o tom, jak si obyčejný starší člověk úplně změní život, když už si myslí, že to nejde.

Jinak se těším na Alexovy narozeniny a 1.prosince, jelikož tento den obvykle zdobím stromek. Nemám vánoce tak moc ráda, jako miluji předvánoční atmosféru.

Outlety prodávají padělky

Tak je to oficiální. Outlety prodávají padělky. Nikdy jsem nebyla příznivcem outletů (zakoupila jsem tam za celý život zboží jen 3krát), ale vždy mně zajímalo, jak vlastně fungují, jak se může stát, že prodávají úplně stejné zboží o 20 až 70% levněji, než obyčejné prodejny.

Kanadský televizní pořad Marketplace odhalil pravdu, která už koluje internetem několik let. Nakoupili stejné zboží z outletu a z retaileru a porovnali ho. Pozvali na to i experty, módní asistenty a návrhářku. Rozdíl je tam tak obrovský, že nákupem v outletu vlastně nic nešetříte, ale platíte úplně plnou cenu za kvalitu, kterou nabízí, je totiž mnohem nižší, než u originálního značkového oblečení.

Oblečení pro outlety se vyrábí úplně jinde, a to v továrnách pro outlety. Nemají stejnou kvalitu látky a zpracování, jako originály. Vypadají podobně, ale nepatří do stejné skupiny.

Outletové oblečení má také svůj vlastní znak, a to je zobrazení dvou nebo tři diamantů přímo na etiketě. Ty diamanty znamenají, že oblečení bylo ušito ve fabrice pro outlety.

Celkem, jak ukázal můj osobní výzkum na iternetu, je ve světě hodně málo outletů, které prodávají to, pro co byly zamýšlené, a to je oblečení z předchozích módních kolekcí. Tak, kupříkladu, většinou jsou zákazníci velice spokojeni s pražským Luxury otletem, říkají, že tam prodávají originály, ale z hodně, myslím tím opravdu hodně starých kolekcí. Tak ze začátku 21. století. 

Existuje teorie, že oblečení má také “minimální trvanlivost”. Pokud roky leží někde na skladě, tak se ta látka začíná rozpadat, neopečovávaná kvalitním pracím práškem nebo aviváží. Tomu věřím. Kupříkladu, když v domě nikdo nežije, rozpadá se mnohem rychleji, než pokud o něj někdo pečuje, i když neprovede žádnou rekonstrukci, ale vytápí ho, utírá prach atd. Oblečení se ničí časem bez péče vlivem prachu a nečistot. Proto je vlastně také otázkou, zda je správně kupovat toto oblečení. Šaty od Dolce&Gabbana stojí v outletu 50 000, někde před 10 lety staly 150 000. Sice je to rozdíl – pokud vás láká drahé oblečení a o to se zajímáte – ale není jisté, že to oblečení je pořád kvalitní.

V Kanadě a USA několik skupin aktivistů už podnikají akce, jak zastavit hromadné klamání zákazníků v outletech. Dokonce některé americké značky už soud prohrály. Nesmějí totiž uvádět, že to zboží je ve slevě. Ono není ve slevě a navíc nikdy nebylo. Bylo vyrobeno pro outlet a má přesně tu cenu, pro kterou bylo navrženo. Jde o padělky, takže některé prodejny, které již soud prohrály, dál nesmějí uvádět dvě ceny, ale jen jednu – outletovou.

Pořád nechápu proč tato hnusná praxe pořád není zakázána v EU. Výroba padělků je trestným činem, ale značky samotné vyrábějí padělky na vlastní zboží úplně legálně a prodávají to všude. 

Sladký podzim

Tak tento podzim se nám povedl. Nemohu se neradovat z toho počasí. Užívám si procházky na úkor práce. Snažím se pracovat brzy ráno a večer, abych si užila teploučké počasí během dne. Tento týden jsem vyrazila na rande s Prahou minimálně pětkrát. Obešla jsem všechny ulice, na které jsem dávno zapomněla. Měla jsem nějakou takovou náladu, že se mi moc nechtělo mít společnost.

Před týdnem jsem strávila s kamarádem celý večer, hodně mi toho napovídal, a tak nějak mi to stačilo :). Zítra se mám sejít s kamarádkou. Také jsem objevila trošku podivný, ale velice pohodlný způsob komunikace s přáteli, kteří žijí někde daleko. Vyměňujeme se audiozáznamy, kde si povídáme jak se nám žije. Docela složité je jen tak promluvit přes Skype, protože každý tomu musí přizpůsobit svůj čas, ale při výměně audiozáznamů můžete mluvit kdekoliv, a poslouchat vaše přátele také. Ušetřím tak spoustu času a navíc si užívám vzdálené přátelství více.

Začátkem října jsem ještě trošku vyzdobila byt. Mám figurky ježků, houby a umělé oranžové listy. Také jsem si koupila nové svíčky Yankee candle s vůní “Brusinky na ledě”. Nedokážete si představit, jak voní ledové brusinky? To já také ne, zvlášť pokud svíčky objednáte v internetovém obchodě bez možnosti si je ovonět. Ale ta vůně je vynikající. Voní jako podzim a také jako zima, a navíc jako mix podzimu a zimy. Tak nějak zázračně. Yankee candles vyrábějí svíčky s různou intenzitou vůní. Tato patří do špičky – v řadě nejsilnějších.

Konečné jsme z Alexem také vyměnili okno. Kupovali jsme byt s malou prasklinou v okně, dostali za to poměrně velkou slevu. Pak jsme zavolali okenářskou firmu, přijeli, podívali se a řekli že ta prasklina nevadí, můžeme to nechat být. První rok to bylo v pohodě, ale minulou zimu už se okno začalo mlžit. Tak jsme tento rok opět zavolali stejnou firmu. Domluvili termín a čekali na zaměření velikosti okna. A pak se stalo něco zvláštního. Nepřijeli a nezvedali telefon. Uplynuly dva měsíce, a pořád nevím, co se stalo. Jestli se jim něco přihodilo nebo se na nás prostě jen tak vykašlali. Každopádně jsme pozvali jinou firmu. Transparentně, včas a velice kvalitně nám výměnu provedli. Výroba trvala 3 týdny, dorazili přesně, výměna proběhla přibližně během deseti minut. Jsem velice spokojena. V bytě je cítit větší teplo a rozhodně to nyní vypadá mnohem lépe.

Často něco peču, a přestože se snažím s vámi podělit o zajímavé recepty, vždycky mi to nějakou dobu trvá, než recepty odzkouším. Sdílím s vámi již upravené recepty, které jsem osobně dopracovala. Většina receptů má skvělou základní myšlenku, ale něco jim chybí. Výjimkou jsou profesionální recepty. Kupříkladu, když vezmeme webové stránky Jamiho Olivera, tak tam se s každým receptem prostě trefíte. U blogerů už to tak obvyklé nebývá.

Zajímavé evropské filmy

Miluji evropskou kinematografii alespoň proto, že populární filmy v porovnání s americkými nejsou hloupé, i když jim docela často banálně chybí rozpočet. U amerických filmů si musíte vyhledat něco netypického a zajímavého, jít po nezávislých studiích. V Evropě častěji potkáte upřímný a talentovaný film jen tak, ale zcela jistě mají určitě obrovský problém, a to v absenci dabingu. Většina evropských filmů není vůbec přeložena do češtiny. Jelikož mluvím také rusky, užívám si dvakrát více filmů, protože některé jsou přeloženy do češtiny, jiné naopak do ruštiny.

Překvapení/De Surprise

Film se točil v Belgii za účasti nizozemských herců. Pokud by producent investoval do marketingu v Americe, každý by na druhé straně zeměkoule o tomto filmu věděl. Film měl obrovský úspěch doma a skoro v celé Evropě. Vzácná ukázka velkého rozpočtu a úrovně u belgické kinematografie.

Nejmilejší a nejromantičtější film o sebevraždě, který jsme kdy viděli. Vtipně o vážném, vážně o vtipném. 36-letý milionář se rozhodl ukončit život, a jelikož to mu tak snadno nešlo, obrátil se na profesionální “cestovní” agenturu, která zařizuje cesty do záhrobního života. Podepsal závaznou smlouvu, mentálně se na smrt připravil, ale nečekaně se zamiloval a rozmyslel si to. Ale zrušit smlouvu s nelegální agenturou nelze…

Velmi příjemný film, krásná Belgie, velice pohodlné koukáníčko, ktere nechává prostor pro přemýšlení.

Konečně jsou Vánoce/Finalmente Natale

Italská vánoční komedie, která bohužel není přeložena do Češtiny. Pokud umíte italsky nebo aspoň rusky, určitě si ji užijete. Film přichází jako první pokračování velice uspěšného komediálního seriálu Finalmente soli (Konečně svoji). Dalších dvě pokračování vůbec nejsou přeloženy do žádného jazyka, druhé jsem sotva našla v italštině, a tak jsem sledovala alespoň obraz.

Ruský dabing je příšerný, je jen napůl profesionální, a je mi to hrozně líto. Vynikající film, neuvěřitelně talentovaní herci. Je to obrovský hit v Itálii. Sleduje to tam celý stát, jak seriál, tak i tři pokračování.

Milující pár bydlí v Miláně. Nehledě na to, že jsou dlouho manželé a mají dvě děti, puberťáky, jsou do sebe stejně zamilovaní. Nadcházejí Vánoce a rodina se na ně těší. Koupili velký vánoční strom, objednali italský vánoční koláč a spoustu dalšího jídla. Do Vánoc zbývá už jen pár dní. Nečekaně paní domu přemýšlí o životě a dochází k závěru, že možná nejsou až tak šťastní a že potřebují o svou lásku bojovat. Aby zachránili své manželství, které ve skutečnosti žádné potíže nemá, rozhodli si odjet na dovolenou jen ve dvou. Ale ve stejný okamžik se snad zhroutil celý Milán. Děti se zbláznily, kamarádi otravují, rodiče mají problémy. Přes neštěstí a problémy rodina ale pochopí, že Vánoce jsou rodinným svátkem, a že mají až k závidění vynikající rodinu.

Film je televizní, rozpočet hrozně malý, ale tolik lásky sotva v moderních filmech najdete. Velice útulný film a navíc krásné záběry Milána.

Zajíček bez oušek/Keinohrhasen

Žádný geniální film to rozhodně není, ale je roztomilý, laskavý a velice romantický. Natočil ho Til Schweiger, také tam zahrál hlavní roli. Film se točil v Berlíně.

Paparazzi v honbě za snímkem zásnub Vladimíra Klička padá ze střechy drahého hotelu přímo na zásnubní dort, čímž zničí zásnuby a část hotelu. Je za to odsouzen k společensky prospěšným pracem, které musí odpracovat ve školce. Bohatý a úspěšný paparazzi, který si užívá život každou noc s novou holkou, se očití ve zvláštním prostředí školky, kde jsou děti, jejich rodiče a ředitelka, která s ním chodila do stejné školy. Zamilují se do sebe, i když jsou to velice různé osobnosti a žijí každý úplně jiný život.

Velice legrační film a navíc je to jediný film, ve kterém Til ukázal najednou všechny své 4 děti. Byl to obrovský trhák, když vyšel v roce 2007. Má i pokračování, které je trošku horší, ale stejně na vysoké úrovni.

Csak szex és más semmi

“Sex a nic víc” je maďarský komediální film, který také není přeložen do Češtiny. Pokud umíte maďarsky, klidně se na něj podívejte na Youtube. Já jsem ho sledovala v ruštině.

Nejsilnější stránkou filmu jsou záběry nádherné Budapešti. Jinak film je docela typickou romantickou komedií. Tvůrci se určitě dali inspirovat holywoodskými melodramaty.

Dramatik Dora pracuje v budapešťském divadle. Je jí 33 a je sama. Má peníze, zajímavou práci ale chybí jí dítě. Jelikož se jí nepodařilo vybudovat osobní život, rozhodla se, že porodí dítě jen pro sebe. Zbývá už jen najít vhodného kandidáta pro úlohu dárce spermatu. V jejím divadle se objeví nový herec Tomáš, kterému Dora nabídne stát se otcem jejího dítěte. Je ten správný?

Moje velká noc/Mi gran noche

Španělský novoroční film. Velice zajímavý film, ale i když je docela vtipný, považuji ho za vážný a takový, který vytváří prostor k přemýšlení.

Je měsíc do Nového roku, točí se televizní silvestrovský program. Komparz plánuje strávit na natáčení celý den ani minutu navíc, ale všechno se zhroutilo, takže se program musí točit znovu a znovu. Všichni jsou unavení, musejí se pořád smát a hrát, že jsou veselí. Kromě toho, že každý z komparzu má vlastní problém, se mezi sebou se hrozně hádá pár moderátorů, protože jsou bývalým párem v reálném životě, a každý bojuje o svou kariéru. Kromě toho populární a úspěšný zpěvák, hlavní hvězda programu, je vydírán fanynkou, a hlavně se do studia se dostal vrah. Skandály, hádky, osobní tragédie, zákulisní hry jako pozadí pro velkou oslavu příchodu Nového roku.

Moc se mi líbil. I když se akce rozvíjí kolem tématu Silvestra, není moc sváteční, ale určitě vás pobaví. Nudit se nebudete. 

Schválně v tomto seznamu neuvádím francouzské filmy, jelikož jsem obrovská fanynka francouzských filmů, a asi jim věnuji zvláštní článek někdy jindy.

Jak zůstat šťastný, když nejsi

Být šťastný není o nepřítomnosti problémů, ale o schopnosti být šťastný navzdory problémům. Pokud zvládneme být šťastní, když máme jen jeden velký problém, jde o úspěch. Pokud to umíme i v době, kdy máme několik velkých problémů, jde o vítězství sama nad sebou.

Poslední dva měsíce nebyly v mém životě nejsnadnějšími. Navíc jsem se minulý týden dozvěděla smutnou zprávu, že máme v rodině další vážnou nemoc. Už pátým rokem bojujeme s první vážnou nemocí. Dohromady tedy máme momentálně dva nemocné velice blízké příbuzné. Trvalo mi několik měsíců, než jsem se naučila žít s vědomím tohoto faktu před 5 lety. Teď se to učím znovu. Nejtěžší v této situaci je, že nemocní jsou pár, a že se teď mohou těžko podporovat navzájem.

Ta zpráva přišla nečekaně a moc mě ovlivnila. První tři dny jsem rozhodně nemohla být šťastná, ale teď se to snažím dostat pod kontrolu. Mám k tomu důvody.

Za prvé. Nepomohu blízkým lidem, pokud se zhroutím.

Za druhé. Nepomohu jim, pokud nebudu vydělávat kvůli emocionálnímu napětí.

Za třetí. Pokud ucítí můj strach a smutek, budou na tom ještě hůř.

Uplynul týden, kdy jsem se dozvěděla tuto zprávu, a teď jsem docela v pohodě. Chtělo to hodně přemýšlení a učení se disciplíně.

V porovnání se životním cyklem naší planety, náš život je neuvěřitelně krátký a navíc to mnoha lidem tak připadá. Banálně řečeno, nemáme čas být smutní, jinak si tu krátkou dobu vůbec neužijeme. Pořád budou nějaké problémy, menší nebo větší, ale budou. Pokud se nenaučíme s tím žít, pořád jen budeme čekat, že jednou to všechno skončí, a až pak začneme žít. Ale možná neskončí, žádnou další šanci nedostaneme. Proto jsem se také rozhodla být sťastná.

Cením si různých maličkostí ještě více, než obvykle, i když jsem si už dávno slíbila, že budu vnímat všechno kolem sebe. Užívám si lidí, počasí, barvy podzimu, literatury, designu, vztahů a nic nechci zmeškat.

Prostě milují Mírák

Oranžové střechy plus oranžové listy

Jen tak vypnout

Zajít si na kávu se sójovým mlékem

Veganské čokoládové brownie

Recept Jemie Olivera z jeho webových stránek ze sekce pro vegany. Objevila jsem tento recept před 2 lety a pořád je jeden z mých oblíbených. Brownie se velice snadno připravují, ale chutnají naprosto perfektně. Musíte mít 2 hrnce různé velikosti.

Doba přípravy 40 minut (z toho 25 minut zapékání)

277 Kkal

Složení

5 lžic slunečnicového oleje plus extra pro mazání

200 g hořké čokolády

170 g mouky

3 plné lžičky kakaového prášku

1 lžička kypřicího prášku

180 g cukru

Mořská sůl

Vanilkový extrakt

230 ml neslazeného organického sojového mléka

50 g pekanových ořechů (Jamie radí 200 gramů, ale to je až moc “ořechové”)*

*Pokud chcete použít 200 gramů, 150 musíte vmíchat do těsta, a zbytek vysypat na těsto.

Příprava

1. Předehřejte troubu na teplotu 180 °C. S trochou oleje namažte pergamenový papír, který uložíte do zapékací misky. 
2. Vložte malý hrnec do velkého hrnce s horkou vodou. Ujistěte se, že vrchní hrnec se nedotýká vody. Vložte do vrchního hrnce 150g čokolády a nechte ji roztát – pořád vařte vodu. Zbytek (50 g) odložte stranou. 
3. Mezitím rozmíchejte mouku a kakaový prášek ve velké misce, pak vmíchejte cukr, kypřicí prášek a špetku soli. Přidejte lžičku vanilkového extraktu, pak olej, sojové mléko a roztavenou čokoládu. Všechno důkladně smíchejte. Vylijte na pergamentový papír. 
4. Nakrájejte a rozmíchejte zbývající čokoládu a pekany a posypte jimi vrchol těsta. 
5. Vložte zapékací misku do horké trouby na dobu 20 až 25 minut. 
6. Nechte vychladnout po dobu asi 5 minut. Dobrou chuť.

Veganský jablečný koláč

Dnes vás seznámím s velice jednoduchým receptem jablečného koláče, který vás příjemně potěší. Nejlepší recept tohoto druhu, který jsem kdy vyzkoušela. Recept bloggerky Ellie z webových stránek Myhealthydessert.

Složení:

Těsto:

225 g mouky

1 špetka soli

1 lžíce cukru

100-120 ml rostlinného oleje

1 lžíce vody

Náplň:

2 středně velká jablka

3–5 lžíce javorového sirupu

2 polévkové lžíce hnědého cukru

Skořice podle chuti

50 gramu vlašských ořechů nebo lískových oříšků (preferují lískové)

Příprava:

1. Předehřejte troubu na 180 °C.

2. Rozmíchejte mouku se solí a cukrem.

3. Přidejte vodu a rostlinný olej a promíchejte, až bude vše dobře promíchané.*

*Směs nemusí vypadat jako těsto, ale měla by zůstat pohromadě, až ji stiskněte.

4. Rozmačkejte těsto na vaši zapékací misce a udělejte dírky vidličkou.

5. Pečte těsto asi 10 minut.

6. Mezitím oloupejte a nakrájete jablka na plátky a ořechy. Dejte stranou.

7. V misce smíchejte javorový sirup s cukrem, skořicí a nakrájenými ořechy.

8. Pak přidejte sladkou směs do jablek a důkladně je promíchejte, aby každý plátek jablka byl pokrýt sladkou směsí.

9. Vyndejte základ koláče z trouby a pokryjte ho sladkou směsi.

10.Pečte asi 25-30 minut nebo dokud nejsou jablka měkká.

Dobrou chuť!