Příprava k Vánocům

Jelikož nepocházím z Česka, všichni se mě ptají, zda slavím české Vánoce. Já slavím už jen jedny, a to ty české. Nejsem věřící, a proto jsou pro mne Vánoce spíše dnem sobů a Santa Klausů a dodatečný důvod mít pár krásných dnů.

Vyrůstala jsem v Bělorusku, ale narodila jsem se v Sovětském svazu, kde náboženství vyřezávali ze společnosti. Běžná běloruská rodina tím pádem moc Vánoce neslavila, pokud nebyla pobožná (v tom případě se slavilo 7.ledna). Největší svátek byl tehdy Nový rok, ale vždycky jsem měla touhu oslavovat Vánoce z celým světem. Dívala jsem se na zahraniční vánoční filmy a svátek mi připadal nějak zázračně. Když jsme se s manželem přestěhovali do Česka v roce 2006, neměla jsem žádné pochybnosti, že budu slavit české Vánoce. A už 11 let je to pro mne největší svátek v roce. I když, upřímně řečeno, já jsem takový typ člověka, který prostě mívá svátek každý den života.

Už 1.prosince jsem ozdobila náš byt. Nic moc, ale mně se líbí. Celý život jsem snila o velkém stromku, a tak ho od minulého roku mám. Měří asi 2,5 metru a já ho prostě miluji. Většinu ozdob jsem si koupila ještě v Debenhams, než v Praze zkrachoval. Manžel mi slíbil, že až budeme mít velký být, dostanu jako dárek vysněný stromek. Byt máme 80 m2, tak k němu ten stromek patří.

Zbývá jen pár dní do Vánoc a já ještě nemám nachystané žádné nové recepty. Ale něco si rozhodně vymyslím a pak se zde s vámi podělím. Určitě udělám běloruský bramborový salát, který jsem zadaptovala k našemu veganskému způsobu života.

Reklamace a zájem o koupi

Podle mne reklamace v Česku funguje na vysoké úrovni. Zvlášť u řetězců. Vyřizuje se včas bez viditelné tendence obchodníků obviňovat zákazníka. Dodržují se veškeré stanovené termíny a podmínky.

Office shoes

Několikrát jsem se ale potkala z příšernou neúctou vůči zákazníkovi. Nejvíce mě šokovala událost z prodejcem bot Office shoes. Naše malá rodinka byla jejich zákazníkem asi 8 let. Sotva jsem kdy kupovala obuv někde, než u nich.

Před 2 lety jsme s manželem koupili stejné boty, které se rozlepily skoro ve stejný den. Reklamovaly jsme je hned za sebou. Má reklamace byla uznána, manželova zamítnuta. Momentálně nechci zveřejňovat co přesně nám napsali, ale bylo to naprosto ponižující. Že si prostě nestříhá nehty, nepečuje o obuv, nestřídá ji, neumí si vybrat obuv, že střih mu nepadne atd. Bylo tam 5 stránek. Spadla mi čelist, když jsem jejich vysvětlení o odmítnutí reklamace četla. Tak jsem šla serfovat po Internetu a našla jsem desítky úplně stejných dopisů, které byly zveřejněné zákazníky po celé republice. Zrovna v té době se mi rozpadly i další boty, které jsem u nich kupovala. Také mi reklamaci zamítli a znovu mi popsali, jaká jsem špinavá, a jak o obuv nepečuji. Přestali jsme navštěvovat jejich prodejny, oni nás prostě jako zákazníky ztratili. Na fórech se píše, že tam už 2 roky pracuje pán, který zamítá úplně všechny reklamace. Také se do mě po přečtení ostatních názorů vkradlo podezření, že neprodávají originální značkovou obuv. Dříve jsem u nich kupovala boty léta a nikdy jsem je nereklamovala, protože to vůbec nebylo nutné. Za poslední roky, se mi rozlepilo úplně všechno, co jsem u nich zakoupila. Tak jsem požádala konkrétního výrobce o informace, zda tato prodejní síť je jejich autorizovaným zástupcem v Česku. Poslala jsem jim email třikrát a nic.

Triumph

V tomto německém řetězci nakupuji košilky léta. Vždycky jsem byla spokojená. Nikdy jsem u nich nic nereklamovala. Před rokem jsem si koupila luxusní noční košilku ve výprodeji. Když jsem ji zkoušela, zeptala jsem se na složení látky, odpověděli mi, že jde o bavlnu. A když jsem pak dorazila domů, všimla jsem si, že je to 60% akryl. Já nemám ráda, když je prádlo vyrobené z akrylu. Mám s ním špatné zkušenosti, že se po krátké době sežmoulá. Ale košilka se mi hrozně líbila a byla vyrobena respektovanou a poměrně drahou značkou. Rozhodla jsem si ji nechat, když jsem věděla že mám 2 roky záruky. Tak uplynul rok, a ona zešedivěla a začala se žmoulat. Odnesla jsem ji reklamovat. Už po první reakci asistentky prodeje, jsem si všimla, že reklamace u této značky není zvykem. To chápu. Noční prádlo reklamuje jen málokdo. Prodejny prádla na to nejsou zvyklé a jde z této pozice o dost komfortní byznys.

Dlouhá story krátce. Reklamaci mi zamítli. Napsali, že si nevšimli žádného problému. Luxusní košilka za tisícovku vypadá jako hadr, i když jsem ji prala jen kvalitním ekologickým práškem na prádlo. Takové věci ženy kupují nikoliv pro domácí úklid, ale protože chtějí být sexy kočky, a tomu by výrobce luxusního prádla měl rozumět. Je jasné, že jsem naprosto ztratila touhu tam něco příště kupovat. Roky jim přináším peníze, jednou se mi stala nepříjemnost a oni nechtějí nést žádnou zodpovědnost. Jejich odpověď zveřejňuji a nepokládám ji za uctivou. Navíc tedy nechápu, co je to životnost výrobku. Pokud košilka nevydrží ani rok (buďme upřímní, nosila jsem ji jen v létě a na jaře), tak k čemu vůbec je a na co se přesně vztahuje dvouroční záruka! Já jsem košilku koupila ve výprodeji za 300 korun. Tak teď kvůli třem stovkám ztratili zákazníka, který jim přinášel tisíce. Tu obchodní strategii naprosto odmítám chápat. Pokud bych ji koupila za plnou cenu, asi bych si stěžovala.

Zara Home konečně v Praze

Na otevření butiku Zara home v Praze jsem se já osobně těšila několik let. Když byl před rokem a půl otevřen jejich internetový obchod, měla jsem radost, ale nic jsem tam nikdy neobjednala. Ty malé interiérové věcičky mají docela často udělat správný první dojem, který pak člověka donutí něco koupit. A ten dojem na mne málokdy udělají fotky na webových stránkách.

Když jsem se dozvěděla, že se první prodejna v Česku konečně otevřela v OC Chodov, vyrazila jsem tam hned, jak jsem měla čas. A to byla láska na první pohled.

Znám Zara Home hlavně od španělských blogerek, které už léta sleduji. Všimla jsem si, že se mi moc líbí jejich styl. Později jsem narazila na prodejnu Zara home v Miláně, ale neměla jsem čas tam nakupovat a hlavně nebylo místo v kufru. :) 

Cenově je Zara Home tak dvakrát dražší, než kupříkladu H&M Home, a také má mnohem více romantický styl. Za kuchyňskou utěrku tady zaplatíte 225 korun, za hezký talíř 300 korun, a za ložní povlečení 1500. Výběr malých interiérových předmětů mají obrovský, ale většinou prodávají ty stejné kousky v různých odstínech a velikostech. Sortiment ručníků, osušek, ubrousků, váz, foto rámečků, nádobí a svícnů vás překvapí.

Ložní prádlo

Nabízejí neuvěřitelný výběr luxusního ložního prádla, které ale má svůj mimořádný standard velikosti povlaků na přikrývky a polštáře. Ty totiž nikde v Česku neseženete, než na jejich prodejně. Tak třeba většina povlaků na polštáře má velikost 50x75 cm, což je naprosto nestandardní velikost pro Českou republiku. Koupíte takový polštář ale bez problémů v Zara Home za 599 korun.

Navíc největší velikost prostěradla kterou mají je 240x280 cm, což pro mou postel není dostačující. Já mám momentálně prostěradla o velikosti 260x260 cm a vůbec mi nevyhovují. Pořád sjíždí s matrace. Koupila jsem si na zkoušku prostěradlo o velikosti 300x300 cm, a to se mi hodí perfektně. Takže v Zara Home si prostěradlo nevyberu, stejně jako ložní prádlo. Bez ohledu na to že mají velikost povlaku na přikrývku, kterou potřebují: 220x240 cm, nehodí se mi povlaky na polštáře (mám 50x70, což je nizozemský standart, Zara Home to vůbec nevede). Takže zkrátka musíte tu koupit komplet, abyste si to povlečení užili.

Nádobí

Jejich nádobí má naprosto unikátní styl. Představené jsou úplně různé cenové kategorie. Jeden talíř se dá koupit za 89 až 500 korun. Líbí se mi, že zboží Zara Home má “módní” sezónu. Až bude sezóna u konce, zanikne nádobí této sezóny a nikdo si už ho nekoupí. To garantuje zákazníkovi, že bude mít více méně jedinečné výrobky. Není vůbec pro mne, jestliže nádobí z Ikea má celé město a značka nikdy své kolekce nemění. Takže celé město v podstatě ví, kde jsem své nádobí koupila a kolik mě stalo. Zara Home je právě v tomhle dobrá. Dají se tam sehnat poměrně jedinečné kousky za dostupné peníze. Nemluvím zde o opravdu exkluzivních věcech. Ty stojí tisíce.

Domácí oblečení

Zara Home prodává domácí pantofle (600 korun) a župany (1500 korun). Unikátní styl, živá romantika. K tomu tady můžete sehnat “basic” kosmetické výrobky, mýdla, šampony, sprchové gely atd..

Extra

Maji dětskou kolekci a také vánoční. Domnívám se, že budou mít také něco na Velikonoce. Ale přesně nevím. Vánoční nádobí poměrně levné, talíř stojí stovku. Dětské výrobky jsou poměrně drahé.

Verdikt

Koupila jsem zatím jen 6 talířů. Vypadají jako by byly vyrobené ručně. Nic podobného jsem v životě neviděla, i když se moc zajímám o zboží pro domácnost. Nejenže vypadají moc hezky na můj vkus, ale dají se používat i v mikrovlnce a mýt v myčce. Skoro veškeré talíře, které jsem kdy viděla, a přitom měly nějaké zajímavé vzory, se nesmějí dávat do myčky. Takže pro mne určitě ano. Jsem nadšená. Povrch talířů je vyroben z kamene. Chcete–li se potěšit vzorem, rozhodně běžte do této prodejny.

Nové přírodní krémy na obličej

Už dlouho jsem nenapsala žádný příspěvek na tento blog. Teď to změním.

V poslední době jsem vyzkoušela poměrně dost pečující kosmetiky. Dneska chci probrat tři nové krémy na obličej. Všechny jsou veganské a zcela přírodní.


PHB Ethical beauty

Zvlhčující krém na obličej. Nemá perfektní obal, ale je to perfektní krém. Musím říct, že PHB je obecně poměrně levný, s ne moc povedeným obalem, ale uvnitř je to výborný kosmetický přípravek. Perfektně se vstřebává, báječně zvlhčuje pokožku. Má lehkou příjemnou vůni a je vyráběn v Anglii veganskou společnosti.


Kivvi

Lotyšská značka, která se zabývá výrobou přírodní veganské kosmetiky. Každý výrobek této značky obsahuje olej ze semínek kiwi, díky kterým firma dostala svůj název. Perfektní denní krém. Vstřebá se během 3 vteřin. Velice pohodlné balení.

Madara

Znovu jde o lotyšskou značku. Jenom 2 z jejích výrobků nejsou veganské. Madara lotyšsky znamená plevel, který je součástí každého výrobku. Značka obdržela spoustu ocenění v oblasti přírodní kosmetiky. Veškeré ingredience pocházejí z baltských luk a pralesů.


Všechny uvedené krémy jsou naprostou špičkou. Kvalitou odpovídají světoznámým krémům za 2000 korun, ale jsou vyrobené neznámými skoro rodinnými podniky, a proto mohou nabídnout značně nižší cenu. Nepoužívám anti age kosmetiku, i když fakticky už je na čase s tím začít. 

Plná cena každého z uvedených krému je kolem 800 korun. Všechny se dají sehnat na internetu za skoro poloviční cenu. PHB jsem koupila v internetovém obchodě ve Spojeném Království za 400 korun v přepočtu, Kivvi jsem koupila v Česku za 500 korun a Madaru pořídila v evropském E-shopu se 40% slevou.

Nákupy v Drážďanech. Stojí za to?

Tento víkend jsem znovu navštívila Drážďany. Nikoliv s cílem nakupovat, ale prostě užít si krásný den. Počasí bylo skvělé. Nikdy jsem před tím necestovala na podzim do zahraničí, jelikož vždy mrznu, ale teď to všem vřele doporučuji.

Základní věcí, kterou bych chtěla vyzdvihnout, podle mě je, že veganům se mnohem víc vyplatí cesta na nákupy do Drážďan z Prahy, nežli všem ostatním. A to z toho důvodu, že Němci vyrábí spoustu veganské kosmetiky a potravin, které v Německu stojí o něco méně, než u nás. I tak ovšem stojí více než české.

Oblečení

Podle mne ta cesta nestojí za to. Neužívám si nákupy, když jsem příliš limitována časem, a vybírám oblečení v jediném obchodě, a tím je Primark, který nabízí poměrně levné zboží. Z takového nakupování jsem příliš unavená a neuvažuji správně, zda se mi ta věc doopravdy hodí nebo ne. Podle mne shopping v Praze je mnohem pohodlnější a ještě k tomu umím nakupovat levně.

Jet do Německa pro oblečení mimo sezónní výprodeje vůbec nemá cenu. Velký výprodej mívají před Vánocemi a uprostřed léta. To je ale jen můj osobní názor. Mohu dodat, že německé obchoďáky jsou mnohem více přecpané, než české.

Kosmetika

Ta rozhodně za pozornost stojí. V Německu mají nejen levnější všechny německé značky, ale také nabízejí větší výběr. Dá se třeba sehnat úplně celá řada levné a většinou veganské kosmetiky Alverde, přitom v Česku vedou jen 70% sortimentu. A to samé mohu říci téměř o každé značce. Lavera, Logona a spousta dalších značek nabízí nejen kompletní sortiment a jsou skoro o polovinu levnější, než u nás. Navíc mají značky, které se do Česka zatím nedorazily.

Jet do Drážďan pro kosmetiku se vyplatí, zvlášť pokud nakupujete na několik měsíců dopředu pro celou rodinu. Tak kupříkladu šampon který používáme již několik let v Česku stojí 149 korun (Lavera), v Německu ho mají za 2,75 euro. Pokud na každém výrobku ušetříte skoro polovinu, rozhodně cesta za to bude stát. Ale chci upozornit, že tak velký cenový rozdíl jsem zaznamenala zdaleka ne u všeho zboží. Tekuté mýdlo, sprchový gel a suchý šampon, které používáme, stály přesně tolik jako v Praze. Kromě toho, už léta nakupuji v anglických a rakouských internetových obchodech. Pokud vás to bude zajímat, napíšu článek o levném nakupování v zahraničí s dopravou zdarma.

Potraviny

Německé bio potraviny stojí v Německu o pár eurocentů méně, než v Češku, což není až tak podstatné, protože jsou stejně poměrně drahé. Tak třeba bílá rýžová čokoláda tam stála v přepočtu 50 korun, u nás stojí 54. Veganské bonbóny „gumoví“ medvídci stáli 31 korun, u nás stojí 33, čokoládová pomazánka v Německu stojí 81 korun, u nás 89. Porovnávám stejné značky. Nemyslím si, že ten rozdíl stojí za váš čas a peníze za cestu. Navíc to nejsou potraviny každodenního použití. To jsou spíš chuťovky, “jen tak někdy si zahřešit”. Všechna sojová a rýžová mléka, sojové jogurty atd. stojí úplně stejně jako v Praze.

Pokud nemluvíme o bio, a probíráme jen běžné potraviny, tak cenový rozdíl se mění od obchodu k obchodu. Pokud máte auto, můžete tam klidně nakupovat, ale já jezdím autobusem, a tím pádem prostě nebudu tahat potraviny z Německa, abych ušetřila 50 korun. Nebo 200. Radši si prohlédnu město :), než nakupovat.

České značky

Tak ty zkrátka nemají, což je v podstatě logické, že?

Kupuji spoustu zboží od českých výrobců. Miluji ekologické přípravky Feel Eco. Jsou poměrně levné a velice účinné, miluji potraviny Veto a Kalma. Vynikající české veganské potraviny, a jsou 2 až 4krát levnější, než německé. Nemám ráda českou přírodní kosmetiku, ale možná jsem ještě nenarazila na tu správnou značku. Doporučte mi něco prosím.

Tak nic z toho v Německu nemají a dělají velkou chybu, Němci by byli nadšení. Podle mne je to velké negativum pro nákup v Německu.

Takže můj osobní názor prostě je takový. Možná jsem si něčeho nevšimla. Navrhněte mi něco, prosím, pro co jezdíte do Německa. Já za nákupy nikam nejezdím. Pokud jedu do nějakého zahraničního města, užívám si nové architektury a kultury. Dneska jsem mluvila s jednou známou, a ona se také přiznala, že vůbec nechápe proč lidé jezdí nakupovat do Německa. Máte nějaký tip?