Čajové večery

Již deset let jsem fanynkou čajů značky Sonnentor. Prostě je miluji. Není to “skutečný” čaj, jelikož neobsahuje samotný čaj. Jde o bylinný bio nápoj. Dokonce v Praze otevřeli jejich firemní obchod, kde najdete veškeré možné druhy. Nejenže jsou chutné a lahodné, ale taky vynikají kvůli roztomilému balení. 


Novinkou je čaj “Dobrá nálada z Prahy”. V mnoha ohledech je to jedinečný čaj této značky. Neobsahuje čaj, ale chutná jako černý čaj. Také mne těší, že německá značka jako první svůj výrobek pojmenovala po nějakém městě, a uvedla na trh zrovna moji milovanou Prahu. 

Také mohu vřele doporučit čaj Pukka. Je velice oblíbený v celém světě – čaj je kvalitní a také bio. Stojí ale dvakrát tolik, než Sonnentor, totiž 130 korun za 20 šálků. Dá se ale sehnat ve slevě, kupříkladu v DMce.

Lykke a Hygge…a matika života

Hygge - Prostě šťastný způsob života

Lykke - Tajemství nejšťastnějších lidí na světě

Když v roce 2017 vyšla kniha Hygge, mluvila o ní nejen každá má kamarádka, ale i celý svět. Já moc trendy nemusím, tak jsem si ji nekoupila. Ale pak jsem o rok později v Luxoru narazila na pokračování této slavné knihy ve výprodeji, která se jmenuje Lykke. Hned jsem si ji přečetla a moc se mi líbila. Užila jsem si její báječnou atmosféru a navíc mě moc pobavily všelijaké žebříčky a výzkumy, které prostě miluji z celého srdce. Pak jsem si konečně koupila i první knihu Hygge, navíc jsem zaplatila plnou cenu a bylo z toho zklamání. 

I když chápu postoj Meike Wikenga ohledně štěstí a v některých ohledech s ním dokonce souhlasím, kniha mi připadala přes míru naivní. Zůstal ve mně pocit, jako by ta kniha měla přimět čtenáře utéct od reality. Vůbec se mi ta filosofie nelíbí. Nikdy jsem nechápala lidi, kteří utíkají před realitou, které potřebují neustále někam vypadnout, změnit kulisy. Pokud něco nemám ráda, prostě to změním, ale nikdy nedovolím, abych zůstávala bydlet v něčem cizím a nepříjemném a pořád cítila potřebu někam utíkat. Kniha do nekonečna vysvětluje štěstí jako koukání na filmy, stvoření nějakého šťastného místa za zavřenými dveřmi svého domova a pití alkoholu. Podle mne to štěstí není, a dělají to ne moc šťastní lidé, jež si neumějí užívat život. I přesto, že tohle je jen můj osobní pocit a nikomu ho nevnucuji, kniha nemá až tak dobré recenze, což dokazuje, že nejsem se svým názorem sama. 


Navíc kniha podceňuje význam peněz. A to říkám i přesto, že nejsem až tam moc materialisticky založený typ člověka. Já bych řekla jen na půl. Autor si rád užívá života a moc 
nepřemýšlí o penězích, ale zároveň popisuje dost statečný a bohatý život. Několikrát píše, že čas s rodinou a přáteli dávě štěstí, a je navíc zdarma. Tak tady prostě mlčet nemohu:)


Kupříkladu píše, že musíte častěji trávit čas ve velké partě přátel a společně vařit a koukat na nejoblíbenější filmy. Nechci znít jako skrblík, ale realita je prostě jiná. Abychom mohli pozvat velkou partu kamarádů, musíme mít velký byt, který také něco stojí, že? Žádná parta za vámi do garsonky na 14 m2 nepřijde. Ta elektřina, kterou utratíte na vaření pro 20 lidí a společně filmy, a navíc voda, kterou budou používat vaši přátelé na záchodě, v koupelně a kuchyni, ta také něco stojí. A není to až tak málo. 


I pokud vaříte pro 6 lidí a chcete doma kvalitně uvařit a upéct, tak vám běží trouba a sporák 4 hodiny v kuse, pak pustíte 2 myčky, abyste veškeré nádobí umyli, k tomu běží televize, router a možná i počítač, protože koukáte na fotky, a tak dále. Pak ještě musíte zaplatit potraviny. A nakonec, jak to znám, zašpiníte troubu a sporák tak, že to prostě budete muset buď drhnout až do rána, nebo si koupíte kvalitní prostedek, který stojí 150 korun a spotřebujete ho naráz. Kuchyňské utěrky, pokud společně vaříte, zvlášť když je tam více než 4 lidi, budou úplně umazané, tak je také budete muset vyprat na vaše náklady. 


Ale abychom takové večírky vůbec měli šanci uskutečnit, musíme mít velký být, troubu a spousty jiných spotřebičů. Když jsem bydlela v garsonce a měla jsem maličkou kuchyňku, nikdo za mnou nikdy nechodil. Nebylo tam místo, ani pohodlí, ani důvod tam chodit. 


Příjemná či ne, ale je to realita. Jo, přátelé a dobře strávený čas za to stojí, ale jak často si takové večírky dopřejete? Zvu si přátelé domů ne proto, že je to zdarma, ale proto, že nám bude dobře, i když počítám s tím, že je to hrozně drahé. 


Další příklady autora jsou cestování s přáteli, lyžování atd. Prostě takový styl života nesedí k nepřemyšlení o penězích. A tam ten konflikt v té knize prostě je. Nevěřím, že by to v Dánsku bylo jinak. Nechť je to bohatý stát, ale nikdy neuvěřím, že každý Dán pořádá večírky každý víkend a bydlí ve velkém dobře vybaveném bytě a navíc skoro nepracuje. 

Lykke ve mně vyvolává úplně jiný pocit. I když souhlasím s manželem, že je zase nadmíru naivní, ale myslím, že i samotný autor věděl, jaké chyby přesně udělal s první knihou a chtěl to napravit. Ke druhé knize již nemám skoro žádné připomínky, jež jsem měla k první. 


Druhá kniha nevolá po útěku od reality, ale studuje a zkoumá co dělají různé národnosti, aby pocítili štěstí. Autor, který je zároveň prezidentem vyzkumu štěstí v Kodani, uvádí příklady, které podle něj mohou zvýšit pocit štěstí. 


Takže za mne první kniha Hygge 2 hvězdičky z 5, Lykke 4,5 hvězdičky z 5. 


Pokud je vám jedno, jak vypadá váš domov, nic pro vás neznamená pocit útulnosti a vy jste navíc materiálně založenou osobou, nedoporučuji ani jednu z těchto knih.

moje nejoblíbenější dánská zpěvačka

Co jsem zahlédla na obrazovce

Jelikož jsem se uzdravovala po operaci, tak jsem poprvé za dlouhou dobu pořádně koukala na telku. A možná vás bude zajímat co všechno mně pobavilo. 

Sladký život 

Tento maďarský kriminální seriál mi z jakési stránky změnil život. A to možná v tom směru, že nikdy nelze věřit stereotypům. Nikdy nekoukám na kriminální seriály, zvlášť z nejchudších zemí Evropy. A to je obrovský omyl. 

Vynikající seriál nejen holyvoodské úrovně, ale i výš. Neuvěřitelně dobrý výkon herců, velice zajímavé napětí. Seriál je natočen hezky, vkusně, brutálně, čestně, krutě a realisticky. Český dabing je také na velice vysoké úrovni. Jsem neuvěřitelně vděčná českému HBO, že udělali tak velkou a báječnou práci a seznámili mně s tímto seriálem, na který bych jinak nikdy nekoukala. 

Úspěch 

Zase kriminální seriál a také z produkce HBO Europe, navíc je první natočený v bývalé Jugoslávii pro HBO. Dabing je zase trefa. Seriál je krátký, zatím má jen jedinou řadu. Ale velice zajímavý, kvalitou shodný se Sladkým životem. 

Manžel na zkoušku 

Anna Faris pro mne vždy byla herečkou jedné postavy, a tou je Sindi ze Scary movie. Ale v této vtipné komedii zahrála opravdu hezky a ta role jí opravdu slušela. Moc jsem se u toho filmu pobavila. Opravdu legrační a velice vtipná komedie. 

Po čem muži touží 

České podání známé argentinské telenovely Lalola, ale ve filmu. Smála jsem se každou vteřinu. Snad jde o jeden z nejvtipnějších filmů mého života. Prostě nádhera. Anna Polívková se pomalu stává jednou z mých nejoblíbenějších hereček. 

Nicky Larson et le parfum de Cupidon (Nicky Larson a Kupidonův parfem) 

Bohužel v Česku tento film zatím nevyšel, ale pokud umíte francouzky, rusky nebo anglicky, tak si ho můžete klidně užít. Jde o francouzskou adaptaci japonského manga. Pokud vám něco říká jméno režiséra a hlavního herce Philippe Lacheau, tak se pořádně pobavíte. Točil se svým oblíbeným týmem herců a navíc vlastní nevěstou. Smála jsem se celý film.

Písnička dne

Ostrov Ischia. Dovolená jak má být

Celý srpen jsme se snažili odjet na dovolenou, ale kvůli manželově pracovní vytíženosti to moc nešlo. Koncem měsíce jsme již tušili, že se to podaří, ale nevěděli jsme kdy. Proto jsem 29. srpna narychlo koupila last minute dovolenou na italský ostrov Ischia, o kterém jsem do toho dne ani nevěděla, že existuje. 31. srpna jsme nasedli do letadla a ocitli se v Itálii. 

Pravidlo, které prostě funguje, je nikdy nic neplánovat. Dovolená se nám vydařila! Spokojenost po všech stránkách, nemám co podotknout. 

Malý osrov Ischia se nachází hodinu trajektem od Neapole. Jde o velice útulný ostrov s dobrým jídlem a neuvěřitelně přátelskými lidmi. Bydleli jsme v nějaké vesnici nedaleko města Forio. Pravdu řečeno, ani jsem si nezapamatovala její název, a během týdenního pobytu jsme navštívili 3 města a kaktusovou botanickou zahradu. 

Předstírám, že to bolí

Kavárna přímo v botanické zahradě

Ischia je sopečný ostrov ze 60 000 obyvatelů

Celý zážitek je neuvěřitelně rozkošný. Velice dobré jídlo, které pro nás osobně vařili v hotelu bez žádného doplatku za veganskou stravu, velice krásné a nové prostředí, útulný hotel (není to jen hotel, ale hotelová vesnice), nejteplejší moře našeho života, spousta krásných koček a ještěrek a vynikající zmrzlina. 
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Serrara Fontana

Výběžek Sant'Angelo v obcí Serrara Fontana

Obrázky na kachlíčky jsou všude

Cesta na ostrov není tak pohodlná, jako když jsme létali do Limnosu v Řecku. Musíte letět do Neapole, pak jet autobusem do přístavu, pak plout asi hodinu. Poté opět autobusem do hotelu. Vstali jsme v 6 ráno, v hotelu na Ischii jsme byli teprve v 6 večer, ale stálo to za to. 

Italský region Kampánie, ve kterém se ostrov nacházi, trpí velkou nezaměstnaností a také nedostatkem peněz ve všech ohledech, ale rozhodně mu nechybí přátelská atmosféra, kvalitní jídlo a neuvěřitelná architektura. Ostatní vám poví mé fotky. 

Zájezd pořádal Exim tours. Žádný problém, naprostá spokojenost. Prostě týden v ráji. Nic nám nechybělo.
___________________________________________________

Hlavní město je stejnojmenná Ischia

Banány na Ischii nedozrávají, to nám pověděli místní

Baťa v Itálii ztratila ť

Autobusy jsou velice staré. Jsou zakoupené v Polsku, které už je nechtělo používat

Noc  nad naším hotelem Galidon

Letíme domů