Страницы

neděle 28. října 2018

Zajímavé evropské filmy


Miluji evropskou kinematografii alespoň proto, že populární filmy v porovnání s americkými nejsou hloupé, i když jim docela často banálně chybí rozpočet. U amerických filmů si musíte vyhledat něco netypického a zajímavého, jít po nezávislých studiích. V Evropě častěji potkáte upřímný a talentovaný film jen tak, ale zcela jistě mají určitě obrovský problém, a to v absenci dabingu. Většina evropských filmů není vůbec přeložena do češtiny. Jelikož mluvím také rusky, užívám si dvakrát více filmů, protože některé jsou přeloženy do češtiny, jiné naopak do ruštiny.


Překvapení/De Surprise
Film se točil v Belgii za účasti nizozemských herců. Pokud by producent investoval do marketingu v Americe, každý by na druhé straně zeměkoule o tomto filmu věděl. Film měl obrovský úspěch doma a skoro v celé Evropě. Vzácná ukázka velkého rozpočtu a úrovně u belgické kinematografie.

Nejmilejší a nejromantičtější film o sebevraždě, který jsme kdy viděli. Vtipně o vážném, vážně o vtipném. 36-letý milionář se rozhodl ukončit život, a jelikož to mu tak snadno nešlo, obrátil se na profesionální “cestovní” agenturu, která zařizuje cesty do záhrobního života. Podepsal závaznou smlouvu, mentálně se na smrt připravil, ale nečekaně se zamiloval a rozmyslel si to. Ale zrušit smlouvu s nelegální agenturou nelze…

Velmi příjemný film, krásná Belgie, velice pohodlné koukáníčko, ktere nechává prostor pro přemýšlení.

Konečně jsou Vánoce/Finalmente Natale
Italská vánoční komedie, která bohužel není přeložena do Češtiny. Pokud umíte italsky nebo aspoň rusky, určitě si ji užijete. Film přichází jako první pokračování velice uspěšného komediálního seriálu Finalmente soli (Konečně svoji). Dalších dvě pokračování vůbec nejsou přeloženy do žádného jazyka, druhé jsem sotva našla v italštině, a tak jsem sledovala alespoň obraz.

Ruský dabing je příšerný, je jen napůl profesionální, a je mi to hrozně líto. Vynikající film, neuvěřitelně talentovaní herci. Je to obrovský hit v Itálii. Sleduje to tam celý stát, jak seriál, tak i tři pokračování.

Milující pár bydlí v Miláně. Nehledě na to, že jsou dlouho manželé a mají dvě děti, puberťáky, jsou do sebe stejně zamilovaní. Nadcházejí Vánoce a rodina se na ně těší. Koupili velký vánoční strom, objednali italský vánoční koláč a spoustu dalšího jídla. Do Vánoc zbývá už jen pár dní. Nečekaně paní domu přemýšlí o životě a dochází k závěru, že možná nejsou až tak šťastní a že potřebují o svou lásku bojovat. Aby zachránili své manželství, které ve skutečnosti žádné potíže nemá, rozhodli si odjet na dovolenou jen ve dvou. Ale ve stejný okamžik se snad zhroutil celý Milán. Děti se zbláznily, kamarádi otravují, rodiče mají problémy. Přes neštěstí a problémy rodina ale pochopí, že Vánoce jsou rodinným svátkem, a že mají až k závidění vynikající rodinu.

Film je televizní, rozpočet hrozně malý, ale tolik lásky sotva v moderních filmech najdete. Velice útulný film a navíc krásné záběry Milána.

Zajíček bez oušek/Keinohrhasen
Žádný geniální film to rozhodně není, ale je roztomilý, laskavý a velice romantický. Natočil ho Til Schweiger, také tam zahrál hlavní roli. Film se točil v Berlíně.
Paparazzi v honbě za snímkem zásnub Vladimíra Klička padá ze střechy drahého hotelu přímo na zásnubní dort, čímž zničí zásnuby a část hotelu. Je za to odsouzen k společensky prospěšným pracem, které musí odpracovat ve školce. Bohatý a úspěšný paparazzi, který si užívá život každou noc s novou holkou, se očití ve zvláštním prostředí školky, kde jsou děti, jejich rodiče a ředitelka, která s ním chodila do stejné školy. Zamilují se do sebe, i když jsou to velice různé osobnosti a žijí každý úplně jiný život.

Velice legrační film a navíc je to jediný film, ve kterém Til ukázal najednou všechny své 4 děti. Byl to obrovský trhák, když vyšel v roce 2007. Má i pokračování, které je trošku horší, ale stejně na vysoké úrovni.

Csak szex és más semmi
“Sex a nic víc” je maďarský komediální film, který také není přeložen do Češtiny. Pokud umíte maďarsky, klidně se na něj podívejte na Youtube. Já jsem ho sledovala v ruštině.
Nejsilnější stránkou filmu jsou záběry nádherné Budapešti. Jinak film je docela typickou romantickou komedií. Tvůrci se určitě dali inspirovat holywoodskými melodramaty.

Dramatik Dora pracuje v budapešťském divadle. Je jí 33 a je sama. Má peníze, zajímavou práci ale chybí jí dítě. Jelikož se jí nepodařilo vybudovat osobní život, rozhodla se, že porodí dítě jen pro sebe. Zbývá už jen najít vhodného kandidáta pro úlohu dárce spermatu. V jejím divadle se objeví nový herec Tomáš, kterému Dora nabídne stát se otcem jejího dítěte. Je ten správný?

Moje velká noc/Mi gran noche
Španělský novoroční film. Velice zajímavý film, ale i když je docela vtipný, považuji ho za vážný a takový, který vytváří prostor k přemýšlení.
Je měsíc do Nového roku, točí se televizní silvestrovský program. Komparz plánuje strávit na natáčení celý den ani minutu navíc, ale všechno se zhroutilo, takže se program musí točit znovu a znovu. Všichni jsou unavení, musejí se pořád smát a hrát, že jsou veselí. Kromě toho, že každý z komparzu má vlastní problém, se mezi sebou se hrozně hádá pár moderátorů, protože jsou bývalým párem v reálném životě, a každý bojuje o svou kariéru. Kromě toho populární a úspěšný zpěvák, hlavní hvězda programu, je vydírán fanynkou, a hlavně se do studia se dostal vrah. Skandály, hádky, osobní tragédie, zákulisní hry jako pozadí pro velkou oslavu příchodu Nového roku.

Moc se mi líbil. I když se akce rozvíjí kolem tématu Silvestra, není moc sváteční, ale určitě vás pobaví. Nudit se nebudete. 


Schválně v tomto seznamu neuvádím francouzské filmy, jelikož jsem obrovská fanynka francouzských filmů, a asi jim věnuji zvláštní článek někdy jindy.

sobota 27. října 2018

Jak zůstat šťastný, když nejsi


Být šťastný není o nepřítomnosti problémů, ale o schopnosti být šťastný navzdory problémům. Pokud zvládneme být šťastní, když máme jen jeden velký problém, jde o úspěch. Pokud to umíme i v době, kdy máme několik velkých problémů, jde o vítězství sama nad sebou.

Poslední dva měsíce nebyly v mém životě nejsnadnějšími. Navíc jsem se minulý týden dozvěděla smutnou zprávu, že máme v rodině další vážnou nemoc. Už pátým rokem bojujeme s první vážnou nemocí. Dohromady tedy máme momentálně dva nemocné velice blízké příbuzné. Trvalo mi několik měsíců, než jsem se naučila žít s vědomím tohoto faktu před 5 lety. Teď se to učím znovu. Nejtěžší v této situaci je, že nemocní jsou pár, a že se teď mohou těžko podporovat navzájem.


Ta zpráva přišla nečekaně a moc mě ovlivnila. První tři dny jsem rozhodně nemohla být šťastná, ale teď se to snažím dostat pod kontrolu. Mám k tomu důvody.

Za prvé. Nepomohu blízkým lidem, pokud se zhroutím.

Za druhé. Nepomohu jim, pokud nebudu vydělávat kvůli emocionálnímu napětí.

Za třetí. Pokud ucítí můj strach a smutek, budou na tom ještě hůř.

Uplynul týden, kdy jsem se dozvěděla tuto zprávu, a teď jsem docela v pohodě. Chtělo to hodně přemýšlení a učení se disciplíně.

V porovnání se životním cyklem naší planety, náš život je neuvěřitelně krátký a navíc to mnoha lidem tak připadá. Banálně řečeno, nemáme čas být smutní, jinak si tu krátkou dobu vůbec neužijeme. Pořád budou nějaké problémy, menší nebo větší, ale budou. Pokud se nenaučíme s tím žít, pořád jen budeme čekat, že jednou to všechno skončí, a až pak začneme žít. Ale možná neskončí, žádnou další šanci nedostaneme. Proto jsem se také rozhodla být sťastná.


Cením si různých maličkostí ještě více, než obvykle, i když jsem si už dávno slíbila, že budu vnímat všechno kolem sebe. Užívám si lidí, počasí, barvy podzimu, literatury, designu, vztahů a nic nechci zmeškat.

Prostě milují Mírák

Oranžové střechy plus oranžové listy

Jen tak vypnout

Zajít si na kávu se sójovým mlékem


Veganské čokoládové brownie


Recept Jemie Olivera z jeho webových stránek ze sekce pro vegany. Objevila jsem tento recept před 2 lety a pořád je jeden z mých oblíbených. Brownie se velice snadno připravují, ale chutnají naprosto perfektně. Musíte mít 2 hrnce různé velikosti.
Doba přípravy 40 minut (z toho 25 minut zapékání)
277 Kkal

Složení
5 lžic slunečnicového oleje plus extra pro mazání
200 g hořké čokolády
170 g mouky
3 plné lžičky kakaového prášku
1 lžička kypřicího prášku
180 g cukru
Mořská sůl
Vanilkový extrakt
230 ml neslazeného organického sojového mléka
50 g pekanových ořechů (Jamie radí 200 gramů, ale to je až moc “ořechové”)*
*Pokud chcete použít 200 gramů, 150 musíte vmíchat do těsta, a zbytek vysypat na těsto.

Příprava






  1. Předehřejte troubu na teplotu 180 °C. S trochou oleje namažte pergamenový papír, který uložíte do zapékací misky. 
  2. Vložte malý hrnec do velkého hrnce s horkou vodou. Ujistěte se, že vrchní hrnec se nedotýká vody. Vložte do vrchního hrnce 150g čokolády a nechte ji roztát – pořád vařte vodu. Zbytek (50 g) odložte stranou. 
  3. Mezitím rozmíchejte mouku a kakaový prášek ve velké misce, pak vmíchejte cukr, kypřicí prášek a špetku soli. Přidejte lžičku vanilkového extraktu, pak olej, sojové mléko a roztavenou čokoládu. Všechno důkladně smíchejte. Vylijte na pergamentový papír. 
  4. Nakrájejte a rozmíchejte zbývající čokoládu a pekany a posypte jimi vrchol těsta. 
  5. Vložte zapékací misku do horké trouby na dobu 20 až 25 minut. 
  6. Nechte vychladnout po dobu asi 5 minut. Dobrou chuť.

pondělí 22. října 2018

Veganský jablečný koláč

Dnes vás seznámím s velice jednoduchým receptem jablečného koláče, který vás příjemně potěší. Nejlepší recept tohoto druhu, který jsem kdy vyzkoušela. Recept bloggerky Ellie z webových stránek Myhealthydessert.

Složení:

Těsto:
225 g mouky
1 špetka soli
1 lžíce cukru
100-120 ml rostlinného oleje
1 lžíce vody

Náplň:
2 středně velká jablka
3–5 lžíce javorového sirupu
2 polévkové lžíce hnědého cukru
Skořice podle chuti
50 gramu vlašských ořechů nebo lískových oříšků (preferují lískové)

Příprava:
1. Předehřejte troubu na 180 °C.
2. Rozmíchejte mouku se solí a cukrem.
3. Přidejte vodu a rostlinný olej a promíchejte, až bude vše dobře promíchané.*
*Směs nemusí vypadat jako těsto, ale měla by zůstat pohromadě, až ji stiskněte.
4. Rozmačkejte těsto na vaši zapékací misce a udělejte dírky vidličkou.
5. Pečte těsto asi 10 minut.
6. Mezitím oloupejte a nakrájete jablka na plátky a ořechy. Dejte stranou.
7. V misce smíchejte javorový sirup s cukrem, skořicí a nakrájenými ořechy.
8. Pak přidejte sladkou směs do jablek a důkladně je promíchejte, aby každý plátek jablka byl pokrýt sladkou směsí.
9. Vyndejte základ koláče z trouby a pokryjte ho sladkou směsi.
10.Pečte asi 25-30 minut nebo dokud nejsou jablka měkká.

Dobrou chuť!



O štěstí


Nedávno jsem potkala jednu známou, která řekla, že chce přestat stedovat polovinu lidí na Instagramu, protože jsou falešní. “Jak falešní”? Zeptala jsem se. Odpověděla, že ve skutečnosti nežijí život, který ukazují online, ale jen si dělají hloupé fotky a píšou blbé příspěvky, jak je jejich život báječný. Že ona zkrátka nevěří, že se někdo může cítit šťastný každý den, že skutečný život je jiný, a je velice daleko od zázračného štěstí. V ten okamžik jsem pochopila dvě věci, že není šťastná, a byla to narážka hlavně na mne.

Mám velice “šťastný” účet na Instagramu. Také mi většina mých odběratelů na Youtube píše, že jim připadám šťastná. Necítím se při tom falešná, protože se opravdu takto cítím – šťastně.

Před 12 lety jsem byla jednou z řady těch lidí, kteří nevěří na konstantní štěstí a to z jediného důvodu. Nikdy jsem to samé štěstí trvale necítila, a proto jsem si nedokázala představit, že existuje. Dokud jsem bydlela v Bělorusku, byla jsem nejen nešťastná, ale trápila mě dlouhodobá velice vážná deprese. Pak jsme se přestěhovali do Česka, protože jsem cítila, že pokud něco ve svém životě nezměním, budu jen postupně umírat. Ale život v Česku byl také ze začátku velice složitý, utekla jsem od běloruských problémů, ale poznala problémy české. A pak jsem pochopila, že hlavní, co musím změnit, je můj postoj a přístup k životu. Pracovala jsem nad sebou vlastním rozvojem a osobním růstem něco okolo roku a pak se mi život úplně změnil. Četla jsem knížky, sledovala pořady o štěstí, sledovala jsem lidi, kteří mi připadali šťastní a soustředila jsem se na vlastní touhy a sny a na to, co už jsem v té době měla. Milovala jsem a byla milována, nebydlela jsem pod mostem, žila jsem ve státě, který se mi opravdu líbil a začínala profesionálně psát. Tak proč nebýt šťastná?!

Každý den?

Někteří lidé se mě ptají, zda se cítím být šťastná každý den. Obzvlášť ti, kteří jako já před 12 lety nedokázali být šťastní. Ano, cítím se šťastná 360 dní v roce, nelžu, nezveličuji a nechlubím se. Ale jde o výsledek mé práce sama nad sebou. Proto zcela upřímně zveřejním fotky na Instragmu, jak jsem šťastná a jak si užívám život. A během těch složitých a smutných 5 dnů v roce prostě nemám náladu něco zveřejňovat.

Jak to funguje

Když už se jednou naučíte “pracovat” se štěstím, dokážete si příště pomáhat rychleji a efektivneji. Dříve, pokud jsem všimla nějaké vady v mém životě, nemohla jsem přepnout pozornost a stále musela myslet jen na svůj problém. Тeď se naopak snažím na něj myslet jen z hlediska, jak to mohu napravit. Tím pádem jsem smutná 3 hodiny, pak začínám přemýšlet nad potenciálním řešením. Poté přijdu se skoro hotovým nápadem a nakonec začnu ten nápad uskutečňovat a už nemám čas na smutek.

Čím začít

Začít třeba ceněním si toho, co máte a co vás obklopuje. Dávám pozor na lidi, které potkávám, na listí, které padá, na psa, který jen tak proběhl kolem a časem jsem se naučila všímat si veškeré krásy, která mne obklopuje. Ze začátku jsem se nutila takto přemýšlet, teď to dělám úplně přirozeně. Psychologové radí vést si seznamy věcí, které máte rádi a těch, za které jste vděčné. Já je také vedu, ale ve vlastní hlavě. Snažím se nejčastěji opakovat, co mám, čeho jsem dosáhla a za co jsem vděčná. Také tuto energii kolem sebe šířím. Kupříkladu, manželovi pořád říkám, jak je báječný, a co přesně si na něm nejvíc cením. Povzbuzuje ho to v těžkých chvílích, pomáhá nám to věnovat pozornost tomu, čemu většina lidí kolem nás žádnou péči nevěnuje.


Ano, občas cítím úzkost a smutek, ale naprostou většinu mého času jsem úplně šťastná, všechno mě zajímá, mám na všechno chuť a náladu, chce se mi žít a konat. Zvláště cítím, že jsem na dobré cestě, když se potkávám s jinými lidmi. 60% mého okolí si pořád jen stěžuje. Zvlášť tohle mi pomáhá pochopit, jak velkou práci jsem na sobě vykonala. Vyrůstala jsem v kultuře, kde si stále stěžovat a být smutný je zvykem. A teď žiji úplně jinak.

Nejlepší veganské restaurace v Praze. Můj TOP-10.

1.Chutnej

Je to velice jednoduché: nejlepší pizzeria v Praze, naštěstí je veganská. Domácí “zdravý” fast food: pizzy, burgery, cibulové kroužky a hranolky. Je to tam velice příjemné. Mají skvělé domácí limonády.

2. Forky’s.

Není až tak zdravý, ale velice kvalitní a zázračně chutný fast food. Slabina jsou zákusky. Nemají vlastní dezerty, tak prodávají to, co se dá sehnat všude ve městě. Příjemné místo přímo v centru Prahy.


3. Loving hut

Těch je v Praze spousta a všechny jsou různé. Největší a nejlepší je v ulici Na poříčí. Obrovský výběr nejen jídla na objednávku, ale i zákusků. Denně také podávají jídlo formou bufetu. Chodím do Loving hutu již 9 let, přesně tolik, kolik jsem vegankou a skoro nikdy nezklamal, i když občas mají problém s čistotou, což mi hrozně vadí.


4. Moment

Skvělá kuchyně, malá nabídka, ale samé “trefaky”. Přecpané místo na Vinohradech, kde si raděj zarezervujte stůl, ale prostě to tam miluji.


5. Etnosvět

Nejde o veganskou, ale vegetariánskou restauraci. Ale i přesto tam vegani hladoví nezůstanou (navíc o všedních dnech je otevřeno jejich veganské bistro). Maji vynikající nabídku neuvěřitelně dobrého jídla. Je to asi jedna z nejdražších vegetariánských restauraci v celé republice, ale stojí za to. Velice krásné místo, báječný servis, zázračné chutné jídlo. Zkrátka pokud chcete udělat na někoho dojem veganským jídlem, jděte tam.

6. Vegan’s Prague

Restaurace, která se dřív jmenovala LoVeg. Z balkónu restaurace uvidíte Pražský hrad. Ta lokalita je naprosto perfektní. Poměrně drahá, ale velice útulná restaurace s báječným domácím jídlem. Adaptují českou kuchyni veganským potřebám.

7. Dhaba beas

Domácí indická kuchyně. Je to vegetariánský bufet, ale nabízí spoustu veganského jídla. Velice kvalitní stravování, není drahé.


8. Sweet secret of raw

Raw cukrárna. Naprostá většina pokrmů je veganská. Vynikají dorty, horká čokoláda, limonády atd.



9. My raw

Raw restaurace a cukrárna. Velice příjemné, ale moc drahé místo. Jídlo mi nechutná, ale zákusky jsou naopak jedny z nejlepších v Praze.


10. Vegg&go


Velice kvalitní a dobře jídlo. Jejich největší restaurace sídlí v OC Chodov. Velmi originální kuchyně, nejlepší hummus v Praze, dobré burgery. Vedou teplou a studenou kuchyně, všechno je vynikající. Deserty jsou obyčejné, ale chutnají mi moc.

pondělí 15. října 2018

Péče o polštáře a přikrývky


Podívala jsem se na pár Youtube videí ohledně péče o polštáře a přikrývky a chci se s vámi podělit o informace, které jsem získala. Některá videa jsou poskytována zaměstnanci úklidových společností, takže jde o profesionální rady.

1. Polštáře je třeba prát každých 6 měsíců nebo ihned po nemoci (pokaždé). Žluté skvrny na polštářích jsou bakterie. Jakmile se objeví, není vhodné spát na takových polštářích, vdechujete bakterie.

2. Přikrývky je třeba prát nejméně jednou za rok.

3. Abyste je mohli vyprat doma, musíte mít domácí sušičku nebo kombinovanou pračku se sušičkou. V opačném případě většina přikrývek a polštářů splaskne a nikdy nebude mít dřívější hustotu a měkkost.

4. Nemáte-li doma sušičku, jsou zde samoobslužné prádelny, kde služba stojí méně než profesionální čistírna (cca 120 Kč vs. 500 Kč). Jejich mycí a sušicí stroje jsou navrženy pro 20 kg prádla, což zaručuje vynikající hygienu vašich polštářů a přikrývek.

5. Pokud vaše přikrývka přesahuje velikost 200x220 cm, nedoporučuji ji prát doma. Sotva se vejde do těch obyčejných domácích strojů. Výsledkem je, že není správně sušená, a tak je budete nakonec sušit na vzduchu, což s nástupem podzimu může být velice složitý úkol. Prala jsem svou přikrývku (je 220x240 cm a velice silná) v zimě. Sušila jsem ji skoro týden po sušičce, už nikdy.

6. Polštáře jsou nejlépe vysušené v sušičce po jednom, ačkoli se do ní vejdou dva, možná i tři.

7. Při sušení můžete do stroje přidat několik kapek svého oblíbeného aromatického oleje.

8. Když sušíte ložní prádlo, ujistěte se, že jste hodili do bubnu míčky pro sušičku, které pomáhají natřást látku.

9. Nepoužívejte aviváž. To doporučují vyrobci polštářů a přikrývek.

10. Doporučují používat jen ekologické prací prostředky aspoň na ty polštáře a přikrývky, jelikož den co den ty prostředky vdechujete minimálně 6 hodin. Kromě toho, ty “eco” prostředky jsou většinou veganské.

Je zřejmé, že zde nemluvím o polštářích a přikrývkách s péřovou výplní. Z etických důvodů je ve svém životě odmítám.
Electrolux. Míčky do sušičky prádla.



Pračka se sušičkou. Upřímný názor. Stojí za to, na kolik ročně vyjde provoz…


Než jsem si koupila pračku se sušičkou před rokem, přečetla jsem desítky fór. Seznámila jsem se z informací, že samostatný přístroj je vždy lepší, že ty drahé přístroje za to nestojí, že sušička v pračce vůbec nesuší atd, ale dospěla jsem k vlastnímu názoru.

1.Cena.
Vlastním poměrně drahou kombinovanou pračku se sušičkou AEG. Většina mých známých mají doma Candy nebo Beko a pořád si stěžují, že jim prádlo vůbec nevysuší. Ve výsledku té hrozné koupě litují, protože stejně musí sušit prádlo na sušáku v bytě, pokud nemají balkón. Není to můj případ. Můj přístroj suší všechno a zaplatili jsme o 10 000 korun méně, než za samostatné přístroje stejné značky a třídy.
Používala jsem 11 let pračku bez sušičky značky Beko. Nefunguje. Jen tak míchá prádlo dokola, ždímá velice špatně. To samé mohu říct o veškeré elektronice, kterou jsem kdy měla. V této kategorii zboží na ceně zvlášť záleží. Pravděpodobně pokud koupíte levnou pračku se sušičkou, tak si neužijete ani pračku, ani sušičku.

2. Kapacita.
Mýtus říká, že se hodně prádla do kombinované pračky nevejde v režimu sušení. Moje pračka pojme 10 kg prádla na praní a 6 kg na sušení. V LG dokonce už vyvinuli domácí přístroj pro 12/7 kg. V Americe už spoustu let existují pračky pro 15 kg.
Ta kapacita je úplně dostačují. Já vím, že existuje třeba výborný přístroj od Miele s kapacitou 6/3 kg, a to je už hodně málo, větší rodiny si pak stěžují. Ale 6 kg pro sušení vám bohatě stačí. Většina látek je zakázána pro používání v sušičce, takže s každé várky prádla stejně budete polovinu sušit na sušáku. I když moderní sušičky už moc ty látky neničí, stejně je mi jich škoda.
Najednou perfektně usušíte komplet ložního prádla. Já mám obrovské prostěradla 3x3 m, velké povlaky na přikrývky (220x240 cm) atd. Pro oblečení ta kapacita také úplně stačí.

3. Kvalita prádla.
Kvalita prádla po sušení je mnohem lepší, než u prádla sušeného na vzduchu. A to vám poví každý, kdo používá sušičku. Látky jsou měkoučké, ručníky jsou jako v luxusním hotelu. Dokonce pro některé látky je sušení v sušičce doporučené namísto sušení na vzduchu, a to jsou většinou outdorové látky nebo bavlna.

5. Náklady.
Nevím přesně, kolik platím za provoz sušičky, ale něco kolem 3000-4000 korun ročně. Berme ohled to, že ji používám jen 6 měsíců v roce. Samostatné přístroje vyjdou na stejnou částku, jen u nich neplatíte za vodu. Kombinované sušičky používají k sušení vodu.

6. Pohodlí.
To pohodlí se dá těžko z něčím srovnat. Máte prádlo usušené za 40 minut, ložní prádlo sušička usuší za 1,5 hodiny. Oděvy, spodní prádlo a ponožky ze sušičky dáváte rovnou do skříně. Co se týče ložního prádla, tam hodně záleží na látce. Některé komplety jen tak povětrám 30 minut po sušení na mezipokojových dveří, ale některé musí trochu doschnout po sušičce (pár hodin).

7. Žehlení.
Pokud umístíte do kombinované sušičky přibližně 3 kg prádla, nemusíte ani žehlit. Ale pokud tam dáte celý komplet ložního prádla, tak bude velice pomačkané. Obvykle je ihned žehlím parní žehličkou a vypadá naprosto luxusně.

8. Hluk
Většina moderních kombinovaných přístrojů má hluk 60 dB při praní, a 75-77 dB při sušení. Já mám můj přístroj v samostatném malém pokojíku a skoro ho během činnosti vůbec neslyším. Občas slyším otáčky při sušení, pokud jsem v chodbě nebo mohu také slyšet hluk míčků pro sušičku, ale opravdu je skoro nepatrný. Při praní přístroj vůbec není slyšet. Prvních 6 měsíců jsem stále otvírala prádelnu a kontrolovala, zda pračka pořád běží, protože ji opravdu vůbec není slyšet.

Pokud budete mít přístroj v obýváku nebo koupleně, bude vás trochu otravovat. Ale aspoň ho můžete použít jako topení :) . Během sušení je v mé malé prádelně skutečné indické léto.
Musíte čistit filtr po každém sušení!




Proč pračka se sušičkou
Z jediného důvodů: kvůli šetření místa. Těžko si představím klasický být, kde bude dostatek místa na samostatnou pračku a sušičku. Teoreticky by se mi vešly do prádelny, kterou mám 1x1 m, ale nad mou pračkou jsou kotel a bojler pro ohřívání vody a topení. Nechtěla a nechci ji mít v koupleně. Koupelna je pro mně romantické místo, nechci tam žádné technické přízraky.
Mějte také na mysli, že u kombinovaných praček ze sušičkou při režimu sušení musíte být doma. Moderní přístroje se přizpůsobují kapacitě a složení prádla, což znamená, že dopředu nevíte, jak dlouho bude přístroj sušit vaše prádlo. Ihned jak bude sušení dokončeno, musíte si prádlo s přístroje vyndat a utřít dvířka studeným hadříkem, jinak si poničíte nejen prádlo (je tam velice vysoká teplota) ale postupně i samotný přístroj. Já obvykle pustím pračku a jdu do fitka a na nákupy. Pak se vrátím a ihned vhodím míčky a zapínám sušičku, pokud už vím, že nikam neodcházím. A pak se klidně věnují domácím úkolům a práci.

Takže s ohledem na pořizovací náklady kvalitního přístroje a provozní náklady na elektřinu a vodu, pračka se sušičkou se nedá nazvat levnou koupí, ale rozhodně vás ušetří spoustu času, poskytne možnost vyprat úplně všechno včetně bund, obrovských přikrývek a polštářů a ušetří vás od noční můry ze sušení ložního prádla.

Místo závěru

Pokud sušíte prádlo v zimě na radiátorech, utratíte spoustu peněz navíc za topení. V tomto případě se vám zvlášť bude hodit sušička. Podle bezpečnostních standardů a specifiky provozu radiátorů, je zakrývat vůbec nesmíte. Nefungují pak tak, jak mají a „sežerou“ spoustu energie navíc.