Nedávno při debatě s jedním z mých známých jsem zjistila, že ne úplně všichni lidé mají stejný názor na místo člověka v tomto světě. Nikdy dříve jsem se s takovou sebejistotou nesetkala, proto jsem se rozhodla o své myšlenky podělit.
Jsem si jistá, že člověk se narodí jako součást systému. Nemluvím o systému přírodním, ale systému regulace a podřízení. Není to jen má myšlenka, podobně o tom mluví právě Konspirační teorie. Tou se moc nezabývám, ale prostě dospívám a vidím svět trošku jinak, než v minulosti.
Neznáte mne osobně, proto zde musím o sobě uvést informace, že jsem velice zamilovaná do života a většina lidí, kteří mě znají, říkají, že jsem neuvěřitelně optimistická. I přesto věřím, že žiji v systému, který nebyl mnou vymyšlen a nikdo se mě nezeptal, zda v něm žít chci.
Pas
Narodíme se a první cejch, který hned máme to je naše občanství. A tím jsme většinou zotročeni do konce života. Neptáme se, nepřemýšlíme, nevybíráme, ale statisticky 90% obyvatel konkrétního státu v něm zůstává žít navždy. Tak toto rozhodně není svoboda. Nemůže všem narozeným lidem na konkrétním teritoriu vyhovovat stejný stát a stejné politické, klimatické a kulturní podmínky. Většina lidí doslova nevidí jinou možnost bydlet někde, kde by chtěli, a jsou si jistí, že musí žít tam, kde se je rozhodla porodit matka. Jako migrantka o tom hodně komunikuji a vždycky říkám, že pokud tě porodili v odpadkovém koši, vůbec to neznamená, že tam musíš žít napořád. Nebo pokud jsme se narodili v moři, neznamená to, že jsme děti moře a na pevninu nesmíme. Vybrala jsem si Česko svou duší a srdcem. Ne proto, že se mí rodiče rozhodli někde žít. Tak či onak to byl jejich výběr, nikoliv můj. Nebyla jsem šťastná ve své vlastní zemi, tak jsem se odstěhovala. Ale stejně to svoboda není. Občanství jakéhokoliv státu, i toho nejlepšího, není o svobodě. Máme naplňovat státní program z hlediska daní, populace a zajištění fungování všech orgánů státu.
Vzdělání
Další součástí zotročení je vzdělání. To zabírá kolem 15 let. Za tak dlouhou dobu i kočku můžeme naučit matice. Současnému vzdělávacímu systému vůbec nejde o to, abychom všichni uměli počítat nebo psát, tomu se statisticky naučíme za 2 roky dokonale, ale o to, že systém potřebuje vychovat člověka pro systém. Svobodný člověk, který přemýšlí, není přínosem pro systém, protože se odmítá podřizovat. Pokud by z nás vzdělávací systém chtěl vychovat úspěšného člověka, který je schopen samostatného života, naučil by nás psát, sčítat a kupříkladu jak být programátorem nebo jak založit férový a úspěšný byznys. Ale systém nás zamkne na 15 let a učí nás jak být ženy, muži, manželé, jak pracovat pro systém, jak si vzít hypotéku. Ano, můžeme to klidně odmítat. Ale musíme umět číst mezi řádky. Systém potřebuje lidi, kteří žijí předvídatelně. Odmaturovat, pak jít na vysokou, pak se oženit, zplodit potomka, vzít si hypotéku, leasing a 5 půjček, a cestou utrácet všechny peníze za výrobky, které nám většinou nejsou potřebné. Máme jíst, nakupovat, jíst, nakupovat a zadlužovat se. Vítejme v komerčním světě. Máme také rodit co nejvíc, jinak umřeme a nikdo nebude kupovat další hadry a přejídat se. Toto je to, jak nás vidí systém. Nejde mu o naše děti, rodiny, city, cíle. Jde o naši komerční hodnotu. Člověk vně systému je velké riziko pro stát. Takové rodiny už se začaly objevovat na Youtube. Prodávají byty, žijí v lese. Novináři nám vnucují, že jsou naprostí idioti. Tuto myšlenku šíří systém, protože pokud každý z nás odmítne kupovat byty a vyhazovat jídlo, systém přestane fungovat. Vštěpuje se nám, že pokud bydlíš v lese, jsi prostě hlupák. A je to při tom, že žijeme v moderním světě, který snad přestal odsuzovat všechny. No..Všechny, kteří jsou v systému.
Co je systém
Oficiální údaje tvrdí, že veškerý blahobyt světa je soustředěný v rukou 2% obyvatel Země. Jsou to nejbohatší lidé naší planety. Některé zdroje uvádějí, že my je neznáme vůbec, že “velcí” politici jen pracují pro ně, že ti zmínění politici doopravdy nevládnou, ale jen splňují vůli těch bohatých. Tak to nevím. Ale klidně tomu uvěřím.
Darovali nám tak komfortní život, jako nikdy před tím. Podle mne je to jen způsob jak nás odvést od přemýšlení. Naše generace je posedlá blahobytem. Tomu se nedivím. Nikdy v životě jsem neměla dostatek jídla, oblečení ani hezké bydlení. Teď jsou možnosti obrovské a každý chce pro sebe a svou rodinu to nejlepší. Proto se honíme za drobky, které nám servírují.
Já jsem mému známému řekla, že jsme nuceni kupovat určité věci, že bez systému bychom si je nikdy sami nekoupili. A on odpověděl, že to není pravda. Já říkám, a co počítače? Žili jsme bez nich tisíce let, teď moderní člověk spíše propadne do velké deprese, pokud si nekoupí počítač, protože ostatní ho mají. Jsme sociálně tlačeni kupovat věci. A on odpověděl, že vždyť máme výběr, jaký počítač koupit. To ano. Dovolili nám vybrat barvu kalhotek, to je svoboda? Tak to podle mne není. Ještě dokud jsme v mateřském lůně, systém už ví, že dospějeme a koupíme auto, počítač a byt na hypotéku. Vůbec nezáleží na tom, jaké přesně. Důležité je, že celý svůj život vybudujeme kolem malých cílů. Malých, z vůle systému.
Systému vůbec nezáleží na tom, zda koupíme starou Škodovku nebo Lamborghini. Důležité je, že tyto koupě nás totálně okradou o náš čas, že pokud vyděláváme na své Škodovky a Lamborghini, nepřemýšlíme, nejsme součástí konkurenčního boje o největší blaho.
Hodnoty
Veškeré hodnoty jsou postavené z jediným cílem: odvádět nás od přemýšlení. Doposud bojujeme ne o život, ale o smrt za vzdělání, auta, nemovitostí a možnost dopřát jedinému z potomků alespoň prestižní kurzy angličtiny, nevidíme nic kolem.
- Děti
Je mi 33 let a nemám děti, protože se na ně necítím. Nechci vychovat člověka, dělat tak těžkou práci, dokud nejsem připravena a nežádám toho z celého srdce. Mému vstahu je 18 let. Pro společnost je žena v mém věku, která má tak dlouhý a šťastný vztah a peníze, a při tom nechce mít dítě, blázen. Vadný člověk, který snad někde po cestě ztratil chromozom, který dělá člověka člověkem nebo tak nějak.
Pokud by systém neměl vliv na veřejný názor, lidé by nikdy nenadávali bezdětným lidem, protože by je vůbec nezajímalo, co se děje v cizím životě. Pro člověka být sobec je jeho přirozenost. Přirozeně se zajímáme jen o sebe. Ale systém bez dětí nemůže existovat. Protože děti jsou budoucí dospělí konzumenti jako my. Pokud nebudou děti, systém ukončí svůj život, když bude ukončen náš.
Systém neříká, že děti mají být výsledkem lásky, že lidé se na ně mají těšit, že je to velká práce, která ale za to stojí, protože jde o lásku! Tak o žádnou lásku systému nejde. Proto vláda různých států zvyšuje mateřské, občas poskytuje sociální bydlení, pokud rodina vychová 3 nebo 4 děti. Lídě plodí děti, aby splatili hypotéku, dostali levný byt nebo zdarma atd. Jaká láska? O ní tu vůbec nejde. Stát sponzoruje, lidé se prodávají.
2. Vlast
Bez nacionalismu stát též existovat nemůže. USA ročně utratí miliardy dolarů za podporu národního sebeuvědomění. EU teď také chce mít podobný program, vnucovat lidem, že jsou Evropané.
A to z jediného důvodů. Nacionalismus podporuje ekonomiku, kupříkladu pomoci válek. Pokud by neexistoval nacionalismus, bylo by velice obtížné donutit lidí jít do války, ale jelikož existuje, lidé utratí vlastní život za cizí ideály. Komerčně je válka velice výhodná pro některé skupiny bohatých lidí. Protože během války mohou prodat spoustu zbraní, které jinak nejsou zapotřebí. Není válka – není zájem o zbraň, nejsou peníze.
Také nepřítomnost nacionalismu pomůže podporovat imigraci, což je pro stát velká ztráta. Nejsou lidé, nejsou peníze. Nacionalismus je zvlášť podporován v zemi, kde jsou životní podmínky nic moc. Nebýt nacionalismu, většina myslících lidí se odstěhuje ze znevýhodněných zemí, ale věří, že je to jejich vlast a oni se musejí ji obětovat.
Přirozeně je pro člověka vlast tam, kde jsou jeho blízcí a kde on je šťastný. Ale tak to v systému fungovat nesmí. Naši předchůdci se stěhovali za obživou, ale my zůstáváme pro cizí cíle.
3. Pohlaví
Vyrůstala jsem v Bělorusku po rozpadu Sovětského svazu. Pamatuji, že jsme ve škole měli předmět “Práce”, během kterého jsou holky a kluci byly rozdělení do dvou skupin. Holky se učily vařit, a kluci dělali jakési menší řemeslné práce. Celá škola se smála fyzicky slabým klukům, protože ti nezvládali tento předmět. Měli jsme lekce 3 nebo 4krát týdně a ti chudáci cítili stále dokola velký stress a ponížení.
V naší dívčí skupině nás nejen učili vařit, ale také být manželkou. Vařit, uklízet, většinou mlčet a neklást hloupé otázky. Od 9 let jsem tento předmět nesnášela, pokaždé jsem cítila neuvěřitelné vnitřní pohoršení.
Tak toto je v pojetí systému pohlavní rozdělení. Jsem si jistá, že systém regulují muži, protože vzhledem k tomu, že ženy mají některá práva ne tak dávno, právě muži se stihli naučit dobývat celý svět.
Ano, je jasné, že přirozeně máme hodně rozdílů, které souvisí z naším pohlavím. Většina kluků si nechce líčit rty maminčinou rtěnkou, i kdyby do toho byli nuceni. Ale jsou i jiní lidé. Jsou homosexuální a bisexuální lidé, androginní nebo ti, kteří úplně pohlaví odmítají z hlediska boje o
spravedlnost a rovnoprávnost. Má kamarádka řekla v práci svému šéfovi, že se k ní klidně může chovat jako k muži, když se dozvěděla že muži dostávají o 30% vyšší plat. Já také nechápu proč já musím být jen napůl člověk? V pojetí systému muž není schopen fungovat samostatně, proto potřebuje dalšího půlčlověka, aby ho obsluhoval, vařil mu a žehlil. Tak takové pojetí pohlaví odmítám.
Prostě všichni jsou různí. Přirozeně nejsme povinni dodržovat něčí pravidla, ale tak systém nemůže existovat.
Posledním důležitým bodem je náboženství, ale o tom se zatím nechci mluvit.
Tak kde je vlastně ta svoboda? Nemohu si volit sexuální orientaci, občanství, kdy porodit dítě, koho milovat a koho ne, co mluvit a co ne. Ale mohu vybírat z nabídnutých možnosti. Děkuji aspoň za tohle.
P.S. Já jsem heterosexuální monogamní mladá žena, která žije v bytě a kupuje spoustu věci, jako každý, a věří, že děti se mají objevovat jen v milujících dlouhodobých vztazích. Jsem člověkem systému. Jen se snažím přemýšlet. Nikoho neodsuzuji, kromě těch, kdo si pořád myslí, že poznal svobodu.
