Užila jsem si podzim, jako vždy. Pomalu se z něj stává moje oblíbené roční období. Tento rok nás počasí opravdu hýčkalo, už se mi dokonce stýskalo po chladných dnech. Mám ráda útulno, svíčky, podzimní a zimní filmy, deky a horkou čokoládu.
Tento podzim je obyčejný, ale také dost neobyčejný. Hodně věcí se v mém životě změnilo. Zažila jsem hodně radosti, ale také spoustu smutku. To všechno mne posílilo a ještě více mi pomohlo pochopit sebe sama.
Zažila jsem také obrovskou depresi. Ani jsem nevěděla, že člověk může mít depresi, když nemá nějaký určitý problém. Něco mi ale chybělo a trvalo mi skoro půl roku, než jsem to všechno zjistila. Z absence motivací a faktické ztráty chutě do života, jsem se dostala v prosinci, kdy jsme si vzali dovolenou, a i přesto že jsme ze začátku chtěli někam odjet jsme nakonec pochopili, že nejsme ti lidé, kteří od svého života utíkají. Zůstali jsme doma na 2,5 týdne a manžel mi pomohl se s deprese dostat.
Strávili jsme naprosto perfektní dovolenou, pekli jsme společně, koukali na staré kreslené filmy a užívali si. Pak jsem začala číst psychologickou literaturu a léčit sebe opravdu efektivně, jelikož jsem byla již na pokraji toho, že půjdu za „cvokařem“. Moc se mi tam nechtělo, jelikož problémy již byly za mnou a já je nechtěla znovu prožívat a vzpominat na ně. Teď konečně poznávám sebe sama. Třináct let jsem nevěděla, co ta deprese vlastně je i přesto, že skoro každý v mém okolí o ní mluvil.
Ale teď jsem to opravdu já, poznávám své myšlenky, mé cíle. Velice mi pomohly i moje kamarádky. Ani jsem nečekala, že budou tak stát při mně. Ze začátku jsem jim ani nechtěla říct, co se děje.
Jakmile jsem se dostala z těžkých časů, začala mít těžké časy Evropa, které udeřily finančně skoro na každého z našich kamarádů. Ale my to rozhodně zvládneme a vyjdeme z toho, jako lepší verze sebe sama.
Žádné komentáře:
Okomentovat