Страницы

pondělí 22. července 2019

Naprosto hektické léto


Toto léto je pro mě takové neobvyklé. Ne jednu stranu, žiji více pohodlný život, než obvykle. Je to první léto, které 100% pracuji z domova. Občas sem tam mívám pracovní schůzky, ale většinu dne trávím úplně sama, což mi hodně vyhovuje. Některé dny také Alex zůstává doma a pracuje v pokoji vedle. V tomto ohledu je moje léto velice klidné a více času věnuji domácím pracem, což u mě není zvykem. Na druhou stranu, hodně cestujeme, často míváme schůzky s přátela to dodává našemu životu takový trochu divoký rytmus. V některých ohledech jsem hrdá na to, jak se mi daří všechno zorganizovat. Doma mám naprostý pořádek, vařím skoro každý den, pracuji méně, vydělávám více. Cestuji skoro každý víkend, hodně čtu, učím se, úspěšně řeším veškeré životní překážky. 





Ale i přesto, že stíhám opravdu víc, než obvykle, dny utíkají moc rychle. Hlavním problémem je, že ne vždy mám inspiraci. Pokud ji nemám, opravdu ztrácím čas. A to se mi nelíbí. Jenže když je každičká minuta tak hrozně nabitá, nelze stále cítit nadšení a do všeho vkládat duši. Proto mám radost, že část mé práce je naprosto technická. Dělám ji, když mám vypnutý mozek, jelikož jsem velice kreativně založený člověk.



Celkově je tento rok v mém životě velice důležitý. Hodně jsem pochopila sama sebe jak z pracovního, tak i osobního hlediska. Udělala jsem spoustu úsudků, lépe jsem sama sebe poznala. Docela mám radost, že jsem poměrně stálá ve svých rozhodnutích. Již několik let sleduji stejný kurs, občas se mi podaří odmítnout nepodstatné věci, a ještě více se soustředit na ty důležité.


Také mám ze sebe tak trochu radost, že se učím z vlastních chyb. V pubertě mě využívaly mé kamarádky. Věnovala jsem jejich problémům dny a týdny, až do doby, dokud se nevyskytly nějaké problémy u mě. Už mě nadále nepotřebovaly. Hodně mi to ublížilo, a poté co jsem se přestěhovala do Česka, udělala jsem postupně globální vyčištění přátel, a stala se šťastnější, než jsem bývala. Od té doby stavím přátelství na úplně jiných kamenech, než dříve. 


V poslední době jsem ale pochopila, že jedna kamarádka se již čtvrtým rokem moc nezajímá o můj život, ale scházímse abychom si promluvily o ní a jejím životě. Nakonec jsem si ale všimla, že mi nikdy nedá “like”na instagramu. Běžně to není velká věc, ale ona je velkou fanynkou sociálních sítíproto ten fakt z toho velkou věc dělá. Tak jsem se rozhodla jít na její profil a dozvěděla jsem se, že odebírá skoro 3000 účtů úplně cizích lidí, vedle toho mého. Vůbec ji můj život nezajímá. Věděla, že jsem v květnu navštívila koncert mých snů v Římě, ale nezavolala ani se nezkusila rozdělit se mnou radost. Jo, má těžké období. Ale to její těžké období probíráme již čtvrtým rokem. Během těch let já sama měla spoustu těžkých období, ale vždycky jsem si to nechala jen pro sebe. Nechtěla jsem ji otravovat během jejího těžkého období. Nakonec jsem ji přestalodebírat, ani jí nevolám. Mám ji ráda, ale o takový vztah nestojím. Nechci být jen kapesník. Hrozně mě mrzí, že mě lidé přesně tak často vnímají, protože si myslím, že umím naslouchat a i poradit.

Žádné komentáře:

Okomentovat