Tento rok jsme znovu navštívili Řím, ale tentokrát kvůli koncertu Marca Mengoniho. Milujeme s Alexem tři italské zpěváky a naším velkým snem vždycky bylo zažít jejich koncerty.
Jelikož jsme stejně jeli do města na koncert, rozhodli jsme se, že tam strávíme i prázdniny, a zároveň oslavíme i výročí svatby. Popravdě řečeno, slavím již třetí měsíc :) Ale to nikdy neuškodí.
Láska
Itálii miluji. Tato země mě fascinuje a inspiruje již několik let. Navštívila jsem ji několikrát a vždycky jsem se cítila jako doma, ale žít tam nechci, a to z mnoha různých důvodů. Tedy uvedu, co se mi na Itálii nelíbí:
• Jídlo. Italská kuchyně je známá po celém světě, ale já ji moc nemusím. Ano, občas si zajít na pizzu, to jde, ale denně jíst jen pastu, pizzu a chlebíčky, což znamená samou pšenici každý den, nikdy nedokáži. Jiné jídlo se ale v Itálii vyhledává dost těžko.
• Nedostatek čistoty, což mi zvlášť vadí u jídla.
• Nedostatek účasti italské vlády v životě státu. Ku příkladu, většina vnitrostátních vlakových a autobusových spojů je provozována komerčními firmami, které nedodržují evropské standardy kvality, čistoty a pohodlí. Také jsou všude rozbité silnice, chodníky atd.
• Kvalita bydlení. Bydlela jsem v několika různých bytech během posledních 10 let. Všechny jsou celkově mnohem horší, než v Evropě obecně. Koukala jsem také na asi 50 “hometourů” na Youtube od různých italských blogerů a z estetického hlediska Italové mají nejhůř vybavené byty mezi Evropany. Byla jsem naprosto šokována, ale tak to prostě je. Země, která vyrábí veškerý nábytek, nádobí a je slavná po celém světě jako centrum módy, umění a designu, na příkladech obyčejných občanů nenabízí nic zajímavého. Prostě obyčejní lidé nemají styl a vkus v otázkách interiéru. Zašily své byty do Ikei. Paradoxní pravda.
Jinak asi všechno miluji. Lídé, jsou dobří a přátelští, jak ctí rodinu, umějí si užívat život, jak pečují o svou architekturu, jak ji chrání a jak do ní investují, jak jsou věrni svým zvykům. Milují svou krajinu, jejich zázračná města a ještě spoustu jiných věci.
10 let
Poprvé jsem navštívila Řím v roce 2009. Tentokrát to bylo trochu jiné. Momentálně v Římě není možné v klidu projít centrem města, všude se vám snaží něco prodat: vodu, deštník, mapu, exkurze. Město je bohužel rozděleno na 2 různé části: jedna je skutečná, ta další je nějak zvláštní, i když krásná. Město naplněné jen turisty a těmi, kteří se jim snaží něco prodat.
Mezi sebou s manželem mluvíme rusky, ale to vám rozhodně nedoporučuji dělat v Římě, protože tímto jazykem mluví polovina “pouličních prodavačů”. Jsou neuvěřitelně drzí, když je odmítáte. Konkurují si navíc s Afričany a v ruštině jim hrozně nadávají a vykřikují rusky rasistické urážky. U takových lidí si nikdy v životě nekoupím exkurzi. To mě mají ukazovat krásu ti, kteří jsou rozlícení a rasističtí?! To je je a byla asi největší slabina součastného Říma.
Bydleli jsme v širokém centru, poznali jsme trochu život skutečných Římanů. Je klidný, šťastný a soběstačný. Město je jako bezplatné muzeum pod širým nebem. Nejde popisovat Řím, prostě ho musíte vidět. Objeli jsme celé město: prošli jsme centrem 5krát. Navštívili široké centrum, pak jeli na okraj města na nákup…
Nákupy
Nákupy v zahraničí již nejsou to samé, co bývalo. Mezinárodní sítě vládnou Evropou. Nepovezu s sebou z Itálie to, co klidně koupím i v Čechách. Podle mě se shopping v Římě nevyplatí. Ztratíte čas, který můžete věnovat poznávání města. Jet do obchoďáku vám rozhodně nedoporučuji. Pršelo, tak jsme tam jeli– do největšího, Porta di Roma. Což zato vůbec nestálo. 80% obchodů jsou stejné, jako v Česku. Navíc jsou přecpané, jelikož v Římě je mnohem méně komerčních ploch v přepočtu na počet obyvatel, než v Praze. Shopping si tam neužijete. U kabinek stojí fronty, na záchodech jsou půlhodinové fronty.
V centru města prodávají oblečení “Italských značek” (made in China), které jsou ale, pozor, orientované jen na turisty. Jsou předražené, skuteční Římané tam nenakupují.
Jediným bodem, který mohu doporučit, je jet do širokého centra a prohlédnout si outlety. Ty jsou opravdu dobré, nabízejí obrovský sortiment za dostupné ceny. Pokud jedete po značkovém oblečení, tak rozhodně patříte tam. V Česku stejné zboží se slevou koupite až na konci sezóny. Koupili jsme si dvě firemní tašky. Jinak pokud bychom měli čas, mohli bychom nakoupit klidně i další kufr oblečení. Jen to chce čas, který já osobně nechci trávit v obchodě. Musíte se tam pořádně prohrabat, najít neroztrhané oblečení, porovnat si ceny na internetu, a až pak si něco koupit.
V tomto blogu jsem více pozornosti věnovala záporům, jinak ale jsou tam samé klady, které všichni znají. Proto vlastně i do Říma jezdíme. Prostě je to báječně město. Strávili jsme tam vynikající týden.
Žádné komentáře:
Okomentovat