Lykke a Hygge…a matika života

Hygge - Prostě šťastný způsob života

Lykke - Tajemství nejšťastnějších lidí na světě

Když v roce 2017 vyšla kniha Hygge, mluvila o ní nejen každá má kamarádka, ale i celý svět. Já moc trendy nemusím, tak jsem si ji nekoupila. Ale pak jsem o rok později v Luxoru narazila na pokračování této slavné knihy ve výprodeji, která se jmenuje Lykke. Hned jsem si ji přečetla a moc se mi líbila. Užila jsem si její báječnou atmosféru a navíc mě moc pobavily všelijaké žebříčky a výzkumy, které prostě miluji z celého srdce. Pak jsem si konečně koupila i první knihu Hygge, navíc jsem zaplatila plnou cenu a bylo z toho zklamání. 

I když chápu postoj Meike Wikenga ohledně štěstí a v některých ohledech s ním dokonce souhlasím, kniha mi připadala přes míru naivní. Zůstal ve mně pocit, jako by ta kniha měla přimět čtenáře utéct od reality. Vůbec se mi ta filosofie nelíbí. Nikdy jsem nechápala lidi, kteří utíkají před realitou, které potřebují neustále někam vypadnout, změnit kulisy. Pokud něco nemám ráda, prostě to změním, ale nikdy nedovolím, abych zůstávala bydlet v něčem cizím a nepříjemném a pořád cítila potřebu někam utíkat. Kniha do nekonečna vysvětluje štěstí jako koukání na filmy, stvoření nějakého šťastného místa za zavřenými dveřmi svého domova a pití alkoholu. Podle mne to štěstí není, a dělají to ne moc šťastní lidé, jež si neumějí užívat život. I přesto, že tohle je jen můj osobní pocit a nikomu ho nevnucuji, kniha nemá až tak dobré recenze, což dokazuje, že nejsem se svým názorem sama. 


Navíc kniha podceňuje význam peněz. A to říkám i přesto, že nejsem až tam moc materialisticky založený typ člověka. Já bych řekla jen na půl. Autor si rád užívá života a moc 
nepřemýšlí o penězích, ale zároveň popisuje dost statečný a bohatý život. Několikrát píše, že čas s rodinou a přáteli dávě štěstí, a je navíc zdarma. Tak tady prostě mlčet nemohu:)


Kupříkladu píše, že musíte častěji trávit čas ve velké partě přátel a společně vařit a koukat na nejoblíbenější filmy. Nechci znít jako skrblík, ale realita je prostě jiná. Abychom mohli pozvat velkou partu kamarádů, musíme mít velký byt, který také něco stojí, že? Žádná parta za vámi do garsonky na 14 m2 nepřijde. Ta elektřina, kterou utratíte na vaření pro 20 lidí a společně filmy, a navíc voda, kterou budou používat vaši přátelé na záchodě, v koupelně a kuchyni, ta také něco stojí. A není to až tak málo. 


I pokud vaříte pro 6 lidí a chcete doma kvalitně uvařit a upéct, tak vám běží trouba a sporák 4 hodiny v kuse, pak pustíte 2 myčky, abyste veškeré nádobí umyli, k tomu běží televize, router a možná i počítač, protože koukáte na fotky, a tak dále. Pak ještě musíte zaplatit potraviny. A nakonec, jak to znám, zašpiníte troubu a sporák tak, že to prostě budete muset buď drhnout až do rána, nebo si koupíte kvalitní prostedek, který stojí 150 korun a spotřebujete ho naráz. Kuchyňské utěrky, pokud společně vaříte, zvlášť když je tam více než 4 lidi, budou úplně umazané, tak je také budete muset vyprat na vaše náklady. 


Ale abychom takové večírky vůbec měli šanci uskutečnit, musíme mít velký být, troubu a spousty jiných spotřebičů. Když jsem bydlela v garsonce a měla jsem maličkou kuchyňku, nikdo za mnou nikdy nechodil. Nebylo tam místo, ani pohodlí, ani důvod tam chodit. 


Příjemná či ne, ale je to realita. Jo, přátelé a dobře strávený čas za to stojí, ale jak často si takové večírky dopřejete? Zvu si přátelé domů ne proto, že je to zdarma, ale proto, že nám bude dobře, i když počítám s tím, že je to hrozně drahé. 


Další příklady autora jsou cestování s přáteli, lyžování atd. Prostě takový styl života nesedí k nepřemyšlení o penězích. A tam ten konflikt v té knize prostě je. Nevěřím, že by to v Dánsku bylo jinak. Nechť je to bohatý stát, ale nikdy neuvěřím, že každý Dán pořádá večírky každý víkend a bydlí ve velkém dobře vybaveném bytě a navíc skoro nepracuje. 

Lykke ve mně vyvolává úplně jiný pocit. I když souhlasím s manželem, že je zase nadmíru naivní, ale myslím, že i samotný autor věděl, jaké chyby přesně udělal s první knihou a chtěl to napravit. Ke druhé knize již nemám skoro žádné připomínky, jež jsem měla k první. 


Druhá kniha nevolá po útěku od reality, ale studuje a zkoumá co dělají různé národnosti, aby pocítili štěstí. Autor, který je zároveň prezidentem vyzkumu štěstí v Kodani, uvádí příklady, které podle něj mohou zvýšit pocit štěstí. 


Takže za mne první kniha Hygge 2 hvězdičky z 5, Lykke 4,5 hvězdičky z 5. 


Pokud je vám jedno, jak vypadá váš domov, nic pro vás neznamená pocit útulnosti a vy jste navíc materiálně založenou osobou, nedoporučuji ani jednu z těchto knih.

moje nejoblíbenější dánská zpěvačka