Jelikož nepocházím z Česka, všichni se mě ptají, zda slavím české Vánoce. Já slavím už jen jedny, a to ty české. Nejsem věřící, a proto jsou pro mne Vánoce spíše dnem sobů a Santa Klausů a dodatečný důvod mít pár krásných dnů.
Vyrůstala jsem v Bělorusku, ale narodila jsem se v Sovětském svazu, kde náboženství vyřezávali ze společnosti. Běžná běloruská rodina tím pádem moc Vánoce neslavila, pokud nebyla pobožná (v tom případě se slavilo 7.ledna). Největší svátek byl tehdy Nový rok, ale vždycky jsem měla touhu oslavovat Vánoce z celým světem. Dívala jsem se na zahraniční vánoční filmy a svátek mi připadal nějak zázračně. Když jsme se s manželem přestěhovali do Česka v roce 2006, neměla jsem žádné pochybnosti, že budu slavit české Vánoce. A už 11 let je to pro mne největší svátek v roce. I když, upřímně řečeno, já jsem takový typ člověka, který prostě mívá svátek každý den života.
Už 1.prosince jsem ozdobila náš byt. Nic moc, ale mně se líbí. Celý život jsem snila o velkém stromku, a tak ho od minulého roku mám. Měří asi 2,5 metru a já ho prostě miluji. Většinu ozdob jsem si koupila ještě v Debenhams, než v Praze zkrachoval. Manžel mi slíbil, že až budeme mít velký být, dostanu jako dárek vysněný stromek. Byt máme 80 m2, tak k němu ten stromek patří.
Zbývá jen pár dní do Vánoc a já ještě nemám nachystané žádné nové recepty. Ale něco si rozhodně vymyslím a pak se zde s vámi podělím. Určitě udělám běloruský bramborový salát, který jsem zadaptovala k našemu veganskému způsobu života.
Žádné komentáře:
Okomentovat